Vrchní soud v Praze: Porovnání verzí

== Historie ==

[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník [[Milada Horáková|Milady Horákové]] před budovou soudu na náměstí Hrdinů]]

 

V&nbsp;důsledku [[federalizace Československa]] v&nbsp;roce [[1969]] vznikl vedle [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky]] se sídlem v&nbsp;Praze i&nbsp;'''Nejvyšší soud České socialistické republiky''' také se sídlem v&nbsp;Praze.<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;1 zákona č.&nbsp;36/1964&nbsp;Sb., o&nbsp;organizaci soudů a&nbsp;o&nbsp;volbách soudců, ve znění po 1.&nbsp;lednu 1970</ref> A&nbsp;zatímco federální nejvyšší soud se víceméně omezil pouze na otázky týkající se celého státu, republikový v&nbsp;tříčlenných senátech rozhodoval jak o&nbsp;odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně, tak o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích. Kromě toho mohl zaujímat i&nbsp;sjednocující stanoviska k&nbsp;výkladu zákonů, a&nbsp;to buď na úrovni [[kolegium (soud)|kolegia]] (trestní a&nbsp;občanskoprávní, později také obchodní a&nbsp;správní), nebo i&nbsp;celého [[plénum (soud)|pléna]] soudu.<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;1, §&nbsp;21a–21e a&nbsp;§&nbsp;25–31 zákona č.&nbsp;36/1964&nbsp;Sb., o&nbsp;organizaci soudů a&nbsp;o&nbsp;volbách soudců, ve znění po 1.&nbsp;lednu 1970</ref><ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;2 a&nbsp;3, §&nbsp;15–19 a&nbsp;§&nbsp;26–32 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích</ref> Zákon o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích z&nbsp;roku 1991 nicméně přesunul sídlo Nejvyššího soudu České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky do [[Brno|Brna]],<ref>§&nbsp;33 odst.&nbsp;1 a&nbsp;§&nbsp;74 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích</ref> kde byl tento československý nejvyšší soud začátkem roku 1993 transformován na [[Nejvyšší soud České republiky]]<ref>Čl.&nbsp;3 odst.&nbsp;5 ústavního zákona č.&nbsp;4/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky, a&nbsp;čl.&nbsp;1 ústavního zákona č.&nbsp;29/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky</ref> a&nbsp;dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky byl novelizačním zákonem s&nbsp;účinností od 1.&nbsp;ledna [[1993]] transformován ve Vrchní soud v&nbsp;Praze.<ref name="transformace">Čl.&nbsp;I odst.&nbsp;5 a&nbsp;čl.&nbsp;II odst.&nbsp;1 a&nbsp;2 zákona č.&nbsp;17/1993&nbsp;Sb., kterým se mění a&nbsp;doplňuje zákon č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění zákona č.&nbsp;264/1992&nbsp;Sb.</ref> Existence vrchních soudů obecně je kompromisem, který řešil konkurenci dvou nejvyšších soudů v&nbsp;předvečer zániku federace, federálního a&nbsp;republikového. Nakonec se situace neřešila rušením instituce, ale právě vznikem vrchních soudů –&nbsp;navíc se dosavadní předseda federálního nejvyššího soudu [[Otakar Motejl]] stal předsedou [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] a dosavadní předseda republikového nejvyššího soudu [[Antonín Mokrý]] předsedou Vrchního soudu v&nbsp;Praze.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Němeček | titul = Vojtěch Cepl: Život právníka ve 20. století | vydavatel = Leges | místo = Praha | rok = 2010 | edice = Extra | strany = 96 | isbn = 978-80-87212-58-5}}</ref>