Doba temna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 11288826 uživatele 90.180.251.245 (diskuse) zrušena
m →‎Česko: fixlink
Řádek 4:
 
== Česko ==
Pojem '''doba temna''' bývá také spojován s obdobím pobělohorským (po roce [[1620]]), kdy bylo v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava (země)|Moravě]] vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]] a povoleno pouze [[katolictví|katolické náboženství]]. Během tohoto období odešlo do [[exil]]u cca 150 tisíc až 200 tisíc českých [[Protestantismus|protestantů]]<ref>Odhady počtu exulantů jsou jen přibližné. E. Štěříková uvádí: ''Nikdo se pobělohorských exulantů už nedopočítá. Ztráta obyvatelstva... je někdy udávána počtem 36.000 rodin, tedy zhruba 150.000 lidí... To však je číslo týkající se pouze Čech, a je to odhad Viléma Slavaty, který zemřel už v roce 1652. V té době byla emigrace ještě v plném proudu.'' (ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Stručně o pobělohorských exulantech. Praha 2005, s. 136.)</ref> včetně osobností světového významu, jako byl [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]].
 
V českých zemích označuje '''doba temna''' také tu část českých kulturních dějin ([[17. století|17.]] a [[18. století]]), o kterou se pod vlivem negativního [[osvícenství|osvícenského]] hodnocení [[historik]]ové a [[národní obrození|obrozenci]] příliš nezajímali.<ref>viz [[Česká literatura]], [[Česká literatura#Doba temna (1729–1773)|Doba temna (1729–1773)]]</ref> Termín zpopularizoval zvláště [[Alois Jirásek]] svými romány ''[[Psohlavci]]'' a ''[[Temno (román)|Temno]]'', v nichž romanopisecky vylíčil násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]] a [[germanizace|germanizaci]] českého národa.{{Doplňte zdroj}}