Krym: Porovnání verzí

Přidáno 50 bajtů ,  před 6 lety
Verze 11800506 uživatele 188.92.11.24 (diskuse) zrušena
(Aktualizace státního členství Krymu.)
(Verze 11800506 uživatele 188.92.11.24 (diskuse) zrušena)
{{Různé významy|tento=Krymském poloostrově}}
{{Různé významy|tento=Krymském poloostrově}}'''Krym''' ({{Vjazyce|uk}} {{Cizojazyčně|uk|''Крим''}}, {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Крым''}}, {{Vjazyce|crh}} {{Cizojazyčně|crh|''Qırım''}}), geograficky také '''Krymský poloostrov''', je [[poloostrov]] ležící na severu [[Černé moře|Černého moře]] a s pevninou je spojen [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]]. Od března 2014, kdy došlo k ruské anexi Krymu, jenž byl do té doby součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]], je poloostrov sporným územím. Nárokuje si jej [[Ruská federace]], jež na něm vytyčuje [[Republika Krym|Republiku Krym]] a Federální město [[Sevastopol]] a má nad oblastí reálnou vojenskou i politickou kontrolu, a Ukrajina, která na něm vytyčuje [[Autonomní republika Krym|Autonomní republiku Krym]] a autonomní město [[Sevastopol]].
 
Ve 13. století na Krym vpadli Tataři a do roku 1783, kdy ho anektovalo [[Ruské impérium]], byl součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] a [[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. Od roku 1954 se Krym stal rozhodnutím [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Sergejeviče Chruščova]] součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Tento statut uznala po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v tzv. [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] z roku 1994 i Ruská federace, k jejímuž přímému předchůdci, to jest [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), do roku [[1991]] Krym náležel.
{{Infobox - reliéf
| název = Krymský poloostrov<br />Кримський півострів
| zeměpisná délka = 34.4
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Ukrajina}} de jure<br>{{Vlajka a název|Rusko}} de facto
| hornina =
| poznámka =
| mapa = Relief map of Crimea.jpg
| popisek mapy = Reliéfní mapa Krymu
{{Různé významy|tento=Krymském poloostrově}}'''Krym''' ({{Vjazyce|uk}} {{Cizojazyčně|uk|''Крим''}}, {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Крым''}}, {{Vjazyce|crh}} {{Cizojazyčně|crh|''Qırım''}}), geograficky také '''Krymský poloostrov''', je [[poloostrov]] ležící na severu [[Černé moře|Černého moře]] a s pevninou je spojen [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]]. Od března 2014, kdy došlo k ruské anexi Krymu, jenž byl do té doby součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]], je poloostrov sporným územím. Nárokuje si jej [[Ruská federace]], jež na něm vytyčuje [[Republika Krym|Republiku Krym]] a Federální město [[Sevastopol]] a má nad oblastí reálnou vojenskou i&nbsp;politickou kontrolu, a&nbsp;Ukrajina, která na něm vytyčuje [[Autonomní republika Krym|Autonomní republiku Krym]] a&nbsp;autonomní město [[Sevastopol]].
}}
 
Ve 13. století na Krym vpadli Tataři a do roku 1783, kdy ho anektovalo [[Ruské impérium]], byl součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] a&nbsp;[[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. Od roku 1954 se Krym stal rozhodnutím [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Sergejeviče Chruščova]] součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Tento statut uznala po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v tzv. [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] z&nbsp;roku 1994 i&nbsp;Ruská federace, k jejímuž přímému předchůdci, to jest [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), do roku [[1991]] Krym náležel.
 
Na konci února 2014 se v rámci proevropských protestů [[Euromajdan]] strhla v Kyjevě pouliční válka s více než 70&nbsp;obětmi na životě na straně především demonstrantů, ale i&nbsp;policistů. Dosavadní ukrajinský prezident [[Viktor Janukovyč]] se následkem těchto událostí dostal pod silný tlak a&nbsp;donucen okolnostmi odjel ze země do Ruska. V Kyjevě se, nerespektujíc termín dohodnutý pro předčasné prezidentské volby, zformovala nová, prozápadní úřadující vláda a Janukovyč tak byl de facto svržen. Východní, převážně rusky hovořící části Ukrajiny většinou, stejně jako Rusko, označily novou ukrajinskou vládu za protiústavní, nelegitimní a kvůli přítomnosti ukrajinských ultrapravicových nacionalistů také jako fašistickou. Janukovyč jimi byl nadále považován za legitimního prezidenta. Vznikla tak [[Ukrajinská krize|celostátní krize]], která se odehrává zjednodušeně mezi ruskojazyčným východem a&nbsp;ukrajinskojazyčným západem země.
 
Neregistrovaný uživatel