Antropomorfismus: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 5 lety
m
m (řádková verze {{Commonscat}})
V [[Pohádka|pohádkách]] a v [[Scénické umění|scénickém umění]] mohou zvířata, stromy, přírodní síly a jiné bytosti mluvit a jednat jako [[Člověk|lidé]] a [[Bajka|bajky]] často na zvířatech ilustrují lidské vlastnosti. V [[Literatura|literatuře]] a v umění se od nejstarších dob objevují mluvící a jednající [[Živočichové|zvířata]], [[Vítr|větrům]] a [[strom]]ům se přisuzuje lidská podoba, [[Myšlenka|myšlenky]] nebo [[vůle]]. Lidské vlastnosti mohou někdy nabývat i různá nebesská tělesa (Slunce, Měsíc, hvězdy).
 
Ve [[starověk]]ém sochařství se vyskytují napůl lidské a napůl zvířecí bytosti jako [[sfinx|sfinga]] nebo [[kentaur]]. [[Jonathan Swift]] v „Gulliverových cestách“ popisuje koňskou říši jako vzor uspořádání společnosti. Román ''[[Farma zvířat]]'' anglického spisovatele [[George Orwell]]a líčí povahu totalitního státu na jednání antropomorfních zvířat.
 
[[Literatura|Literární]] zobrazení přírodních jevů, abstraktních pojmů apod. s lidskou podobou se nazývá [[personifikace]]. Příkladem může být zosobnění [[Smrť|Smrti]] z [[Zeměplocha|Úžasné Zeměplochy]] [[Terry Pratchett|Terryho Pratchetta]].