Propaganda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Propaganda v článku o propagandě, jisté upřesnění o umyslech USA.
+věta
Řádek 1:
[[Soubor:PropagandaNaziJapaneseMonster.gif|right|thumb|Americká propaganda. Plakát z  druhé světové války představuje [[Německo]] a [[Japonsko]] jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby]]
 
'''Propaganda''' (lat. ''propagare'' = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je rozšiřování názorů a [[Informace|informací]] za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání. Je to systematické vytváření žádoucího společenského vědomí pomocí prezentování systematicky uspořádaných [[idea|idejí]], [[teorie|teorií]], [[názor]]ů, [[doktrína|doktrín]] nebo [[ideologie|ideologií]]. Součástí propagandy je tendenční vysvětlování a modifikace postojů podle aktuální situace a přesvědčování o správnosti propagované myšlenky.
 
Propagandu je třeba (částečně) odlišovat od jiných forem [[prezentace]], ovlivňování nebo [[manipulace]] s&nbsp; [[veřejné mínění|veřejným míněním]] např. [[propagace]], [[agitace]], [[reklama]], [[osvěta]] a [[public relations]]. Slovo propaganda má v současné době negativní konotace, přitom přibližně do konce druhé světové války bylo chápáno neutrálně jako jeden z prostředků udržení demokracie.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=48Om0DFbR0w Noam Chomsky on the Propagandized Media]</ref>
 
== Vznik propagandy ==
Řádek 9:
 
== Metody ==
Přestože propagandisté mohou různým způsobem zkreslovat fakta, často se snaží prezentovat jako objektivní pozorovatelé skutečnosti. I  vzdělávání, přestože je podstatou objektivní, může být použito jako nástroj propagandy.
 
Cílem nebo zdrojem propagandy mohou být jednotlivci, [[církev|církve]], různá zájmová sdružení a organizace, [[politická strana|politické strany]] nebo [[vláda]]. S&nbsp; propagandou se setkáváme na každém kroku  – boj proti jaderným elektrárnám i boj pro jaderné elektrárny, ochránci zvířat i  ti, kdo na zvířatech nějakým způsobem parazitují, bezpečnost silničního provozu i  jeho uvolněnost, bezplatné i  platbové [[zdravotnictví]] apod.
 
Bez ohledu na cíl propaganda přesvědčuje s použitím vybraných racionálních [[argument]]ů nebo důrazem na emoce (např. ''Myslím to upřímně'').
 
Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako „oslavná“, kdy jejím cílem je vytvořit příznivý dojem na nějakou organizaci nebo vládu. Příkladem je například propaganda [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] ve 30. letech [[20. století]] nebo propaganda oslavující úspěchy [[socialismus|socialismu]] a [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Druhou formou je propaganda „očerňující“. Příkladem je její působení během studené války ([[1946]]–[[1990]]), kdy veškeré sdělovací prostředky v [[Socialismus|socialistických]] státech používaly tuto formu propagandy. [[Spojené státy americké|USA]] jako protiváhu vytvořily stanice [[Svobodná Evropa]] a [[Hlas Ameriky]], ale také použili a stále používají různé formy propagandy i v  zahraničí.
 
[[Newt Gingrich]] (*1943) ve své knize ''Jazyk: klíčový mechanismus ovládání'' zkoumal propagandu v souvislosti s  jazykem jako jeho prostředkem. Vypracoval seznam slov vhodných k použití při očerňování protivníka a seznam slov užívaných pro pozitivní propagandu.
 
Mezi očerňující slova zahrnul: