COBE: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 6 lety
m
Náhrada COBE_cmb_fluctuations.gif -> COBE_cmb_fluctuations.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.)
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
m (Náhrada COBE_cmb_fluctuations.gif -> COBE_cmb_fluctuations.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.))
Během dlouhého období příprav družice COBE bylo provedeno mnoho experimentů zabývajících se studiem reliktního záření. V roce 1981 oznámili současně dva universitní týmy, že se jim povedlo detekovat čtyřpólovou distribuci reliktního záření. Toto zjištění mohlo znamenat distribuci reliktního záření podle záření [[Absolutně černé těleso|absolutně černého tělesa]], což měl mít na starosti přístroj FIRAS na COBE. Tyto experimenty se však nepovedlo napodobit. V roce 1987 provedl Americko-Japonský tým experiment, který však předchozí závěry vyvracel, když nenalezl shodu mezi teoretickým vyzařováním absolutně černého tělesa a reliktního záření. Vědci tak museli počkat na výsledky z COBE. Přístroj FIRAS stanovil, že reliktní záření odpovídá záření absolutně černého tělesa s teplotou 2,7 K, což bylo přesně podle teorie velkého třesku.
 
[[Soubor:COBE cmb fluctuationsCOBE_cmb_fluctuations.gifpng|thumb|left|Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE]]
Přístroj DRM mohl mapovat [[anizotropie|anisotropii]] reliktního záření po celé čtyři roky. DRM jako jediný nebyl závislý na chlazení kapalným heliem a mohl tak pracovat i po vyčerpání chladicího systému. Za tuto dobu byl schopen vytvořit mapu mikrovlnného reliktního záření pokrývající celou oblohu. Mikrovlnné reliktní záření je velmi slabé a DRM ho tak musel oddělit od ostatních zdrojů záření.
[[23. duben|23. dubna]] [[1992]] tým amerických vědců oznámil objevení [[anizotropie]] v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.