Azyl: Porovnání verzí

Přidáno 1 943 bajtů ,  před 6 lety
azyl v čr http://www.epravo.cz/top/clanky/azyl-a-uprchlictvi-16414.html
(typy azylů Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xxv, 906 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3577-506.)
(azyl v čr http://www.epravo.cz/top/clanky/azyl-a-uprchlictvi-16414.html)
{{upravit}}
[[Soubor: St Georgenberg medieval 'Right of Asylum' boundary marker from app W (detail).jpg|thumb|upright=1.0| Mezník oblasti útočiště kolem kostela <br /> (St. Georgenberg, Tyrolsko) ]]
'''Azyl''' (z [[řečtina|řec]]. ''asylon'', útočiště) je [[ochrana]] uprchlého cizince, který ve [[stát]]ě, jehož je státním [[Občanství|občanem]] (nebo kde bydlel, pokud jde o osobu bez [[Občanství|státního občanství]]), má opodstatněné obavy z pronásledování, z rasových, náboženských nebo [[národnost]]ních důvodů, kvůli zastávání určitých [[politika|politických]] názorů nebo příslušnosti k určité [[sociální skupina|sociální skupině]], a vzhledem k těmto obavám se nechce nebo nemůže vrátit zpět do svého domovského státu. Azyl může být udělen jak z [[humanitární důvody|humanitárních důvodů]], tak za účelem sloučení rozdělené [[rodina|rodiny]].
 
Členské státy [[Evropská unie|Evropské unie]] musí zabránit situaci, aby žádosti o azyl byly podány stejnou osobou v několika státech současně, přičemž musí spolupracovat v rámci minimálních [[záruka|záruk]], jež mají být poskytnuty žadatelům o azyl v případě [[vyhoštění]] a v době přezkumu [[žádost]]i o azyl nebo [[odvolání]] proti [[rozhodnutí]].
 
Cizinec, kterému bylo podle zákona o azylu uděleno právo azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. V ČR se nyní udělování azylu řídí zákonem č. 325/1999 Sb.<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29</ref>
 
== Azylový dům ==
Vzhledem k povaze motivů pronásledování se institut azylu rozdělil na dva zásadní typy.
 
'''První typ''' azylu je typický pro středověké právo územního azylu. Azyl tedy přesahuje vnitrostátní hranice a rozšiřuje se i k hranicím středověkých států, když nabízí tehdejší šlechtě právo požádat útěkem z vlastní země o ochranu panovníka cizí země. Panovník poté rozhoduje o tom, zda ochranu poskytne, či nikoli. V dalším stadiu se pak zpět v rámci území jediného státu, ovšem již ve formách předurčených rodícím se mezinárodním právem. S tímto pojetím se setkáváme v případě ''DIPLOMATICKÉHO AZYLU''- tedy práva uchýlit se pod ochranu zastupitelského úřadu cizího státu chráněného diplomatickou imunitou. Tento diplomatický azyl byl respektován až do 19. století. Doposud přetrvává zejména v Latinské Americe, jinde však mizí na úkor druhého typu, který se vyznačuje otevřeností pouze k osobám pronásledovaným z důvodů politických.<ref>''Listina základních práv a svobod: komentář''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xxv, 906 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3577-506.</ref>
 
'''Druhý typ '''azylu se poprvé objevuje v severní Itálii v době válek mezi městskými státy a značí ochranu před pronásledováním politických soupeřů. Právě oni se mohou uchýlit pod ochranu sousedních měst, musí však být připraveni na změnu poměrů ve městě původu. Právě tato podoba azylu jako ochrany před stíháním veřejnou mocí země původu z nekriminálních příčin byla posléze přijata rovněž vznikající teorii mezinárodního práva. Na druhé straně začíná vznikat uprchlictví jako kategorie, o které rozhoduje stát poskytující azyl, tím zda uprchlíkovi po právní stránce přizná status uprchlíka. Na rozdíl tedy od azylanta, který je vůlí státu azylantem učiněn, uprchlíkem se člověk stává objektivně.<ref>''Listina základních práv a svobod: komentář''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xxv, 906 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3577-506.</ref>
 
== Uprchlík ==
Podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jež byla v ČR vyhlášena zákonem 208/1993 Sb. je uprchlík definován jako: "Osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je schopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti, nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem k výše uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit."<ref>http://www.epravo.cz/top/clanky/azyl-a-uprchlictvi-16414.html</ref>
 
== Azyl v ČR ==
'''Druhý typ '''azylu se poprvé objevuje v severní Itálii v době válek mezi městskými státy a značí ochranu před pronásledováním politických soupeřů. Právě oni se mohou uchýlit pod ochranu sousedních měst, musí však být připraveni na změnu poměrů ve městě původu. Právě tato podoba azylu jako ochrany před stíháním veřejnou mocí země původu z nekriminálních příčin byla posléze přijata rovněž vznikající teorii mezinárodního práva. Na druhé straně začíná vznikat uprchlictví jako kategorie, o které rozhoduje stát poskytující azyl, tím zda uprchlíkovi po právní stránce přizná status uprchlíka. Na rozdíl tedy od azylanta, který je vůlí státu azylantem učiněn, uprchlíkem se člověk stává objektivně.
Podle článku 43 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) poskytuje ČR azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Avšak azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Této problematice se dále věnuje''' zákon č. 325/1999 Sb''', o azylu, podle kterého rozhoduje Ministerstvo vnitra České republiky o zahájení právního řízení a udělení azylu. Azylový zákon navíc obsahuje možnost udělit azyl i z důvodů humanitárních ( zdravotní stav žadatele, vysoký věk, zachování celistvosti rodiny). Dalším zákonem který obecně upravuje podmínky pro vstup a pobyt všech cizinců na našem území je '''zákon č. 326/1999 Sb.''', o pobytu cizinců na území České republiky. Další paragrafy tohoto zákona však řeší i možnost poskytnutí azylu osobám, které potřebují dočasnou ochranu. Přesněji řečeno se jedná o ochranu v případě živelné katastrofy na území některého ze sousedních států, kdy jeho občané potřebují dočasné útočiště dokud nejsou následky katastrofy napraveny.<ref>http://www.epravo.cz/top/clanky/azyl-a-uprchlictvi-16414.html</ref>
 
== Odkazy ==
5

editací