Leopold Kronecker: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 39 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q76410)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Život ==
Leopold se narodil v zámožné a vzdělané [[Židé|židovské]] rodině, jeho mladší bratr Hugo (1839-1914) byl významný fyziolog. Získal vynikající vzdělání od domácích učitelů a na gymnáziu byl jeho učitelem [[Ernst Eduard Kummer]], který v něm probudil zájem o matematiku. Roku 1841 začal studovat filosofii na univerzitě v [[Berlín|Berlíně]]ě, zajímal se hlavně o [[René Descartes|Descarta]], [[Leibniz]]e, [[Immanuel Kant|Kanta]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|HegelHegela]]a a [[Baruch Spinoza|Spinozu]]. Studoval také astronomii, chemii, meteorologii a zejména matematiku, kde k jeho učitelům patřili [[Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet|Dirichlet]] a [[Steiner]]. Po kratších pobytech na univerzitách v [[Bonn]]u a ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] se roku 1844 vrátil do Berlína, kde [[1845]] promoval latinskou prací o „Komplexních jednotkách“. Pak se deset let s velkým úspěchem věnoval obchodu a zajistil si tak finanční nezávislost, také díky bohatému strýci a sňatku s jeho dcerou.
 
Znovu začal s matematikou v roce [[1853]], kdy rozšířil [[Galois]]ovu teorii [[algebra|algebraických]]ických [[rovnice|rovnic]]. Kronecker publikoval množství prací na nejrůznější témata jako [[teorie čísel]], [[eliptické funkce]] apod. Díky těmto pracím byl roku 1860 přijat za člena [[Pruská kademie věd|berlínské Akademie]].<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Kronecker.</ref> To mu dalo právo přednášet na univerzitě, kde vyučoval [[teorie čísel|teorii čísel]], teorii [[rovnice|rovnic]], teorii [[determinant|determinantů]]ů a [[integrál|integrálů]]ů. Nepřitahoval příliš mnoho studentů, jen málo z nich bylo schopno sledovat jeho myšlenky a dokonale jim porozumět. Mezi nimi byl například [[Georg Cantor]] a [[Edmund Husserl]]. Kronecker odmítl nabídku profesury na univerzitě v [[Göttingen]], protože jej přitahoval Berlín, kde získal místo profesora v roce [[1883]] po svém někdejším učiteli Kummerovi a kde také roku 1891 zemřel.
 
== Matematika ==
Spolu s [[Karl Weierstrass|Weierstrassem]], [[Herman von Helmholtz|Helmholtzem]] a dalšími vydával Kronecker vlivný ''Journal für Mathematik''.
 
Jako zastánce finitismu a předchůdce matematického konstruktivismu uznával Kronecker jen ty matematické předměty, které lze podle výslovného předpisu zkonstruovat, a byl přesvědčen o tom, že matematiku lze vybudovat jen na základě [[přirozená čísla|přirozených čísel]]. Při jedné přednášce roku 1886 řekl později slavnou větu:
{{citát|Bůh stvořil přirozená čísla, všechno ostatní je lidské dílo.<ref>E. T. Bell, ''Men of Mathematics''. New York 1986, str. 477. </ref>| }}
Stavěl se proti iracionálním číslům, limitám, Bolzano-Weierstrassově větě, čímž se dostával do sporů s mnoha jinými matematiky. Ostře napadl zejména svého někdejšího žáka Georga Cantora a jeho [[Teorie množin|teorii množin]], protože se domníval, že pro konkrétní analýzu nic nepřináší. Dokonce snad bránil publikaci Cantorových příspěvků v ''Jahrbuch für Mathematik''.
 
I přes tyto dne překonané přístupy patří Kroneckerovi uznání za mnohé nové myšlenky, které byly dále rozvíjeny např. [[Henri Poincaré|Poincarém]]. Kroneckerovo jméno nesou např. [[Kroneckerovo delta]], [[Kroneckerovo lemma]], [[Kroneckerův součin]] apod.
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Kronecker Leopold. Sv. 15, str. 248.
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy===
* {{commonscatCommonscat|Leopold Kronecker}}
* {{en}}
* [http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Kronecker.html Leopold Kronecker na MacTutor History of Mathematics]
 
{{překlad| jazyk = en| článek = Leopold Kronecker|revize= 390209186| jazyk2 = de| článek2 = Leopold Kronecker|revize2=80394418}}