Lázně Kyselka: Porovnání verzí

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech [[1826]]–[[1834|34]] Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. [[1852]] sem přijel na návštěvu i [[Řecké království|řecký král]] [[Ota I. Řecký|Ota I.]] (Otto), na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo.

 

Hlavní pramen si roku [[1867]] pronajal (to už se mezitím změnil majitel, stal se jím opět rod Černínů z Chudenic, jindřichohradecká větev) český podnikatel [[Italové|italsko]]-[[Němci|německého]] původu [[Heinrich Mattoni|Heinrich K. Mattoni]] (1830–1910), který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce [[1876]]). Za zisky z prodeje vody Mattoni nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku [[1873]] lázně i s okolními pozemky zakoupil a následně velkoryse přebudoval a rozšířil. Postupně tu do své smrti postavil novou kolonádu, která zastřešila slavný „Ottův pramen“, dále budovy sanatorií (mezi nimi i „Švýcarský dům“), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli [[Svatá Anna|sv. Anny]] ([[1884]]), své monumentální sídlo („Zámeček“), vodní elektrárnu a budovy stáčírny. Nakonec do obce přivedl i železnici ([[1894]]), aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]].

 

Po válce tu po krátké epizodě uprchlického tábora pro sirotky z [[Řecká občanská válka|řecké občanské války]] byla zřízena dětská ozdravovna. Ta fungovala až do r. [[1990]] v rámci podniku [[Československé státní lázně a zřídla]]. Během této doby areál postupně upadal, nicméně se tu alespoň prováděla určitá údržba. Rozsah ozdravovnou používaných budov se zmenšoval až na počet sedm, z nichž tři byly ještě v plném provozu, když bylo rozhodnuto areál [[privatizace|privatizovat]].

 

Současný stav lázní je ale tristní. Budovy jsou částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěrají v rumištích domů a zatékají do základů, mnoho objektů je prakticky odsouzeno k demolici. Krátce po privatizaci byl spálen bohatý firemní archiv, a to včetně původních licencí a Mattoniho listin; výzdobné kamenické prvky budov byly plánovitě (přímo vlastníkem) rozkradeny a částečně vyvezeny do Německa, novorenesanční výmalby interiérů otlučeny. Z kaple sv. Anny si někdo udělal udírnu. Celý areál je navíc, po zrušení železniční vlečky roku [[1997]], mimořádně zatížen nákladní dopravou (cca 140 kamionů denně). Provoz železniční vlečky byl sice v srpnu 2012 z prestižních důvodů obnoven,<ref>„Podle KMV nebude přeprava vlakem levnější, firma se tím ale snaží o zlepšení pověsti i image ekologičtějšího výrobce. Možná utlumí i časté stížnosti obyvatel Kyselky a okolí, že kamiony příliš zatěžují tamní životní prostředí a ničí silnice.“ in: [http://ekonomika.idnes.cz/mattonky-bude-prevazet-namisto-kamionu-vlak-f3e-/eko-doprava.aspx?c=A120816_094935_eko-doprava_spi ''Mattonky se po 15 letech vrací na koleje. Vlaky je začnou vozit na Moravu'']</ref> ale reálně toto opatření příliš nepomůže: prozatím ze silnice ubylo jen cca 15 kamionů/den.

 

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. Webové petiční stránky s výzvou ''Zachraňte lázně Kyselka!'' získaly již přes 27 000 podpisů a hnutí se podařilo přitáhnout pozornost odborné i laické veřejnosti k tomuto případu, mj. i díky propracované mediální strategii, jež kontrastuje s vystupováním fy KMV.<ref>[http://www.konektor.biz/blog/2012/08/mattonka-v-kyselce-aneb-kdyz-mas-maslo-na-hlave-nechod-na-slunce ''Mattonka v Kyselce aneb když máš máslo na hlavě, nechoď na slunce''] – článek reklamního odborníka M. Charváta v HN 22. 8. 2012</ref>

 

<references />

 

 

[[Kategorie:Lázně v Česku]]