Lanová dráha na Petřín: Porovnání verzí

V prvním období lanovku navrhlo, postavilo a provozovalo [[Družstvo rozhledny na Petříně]], společnost s ručením omezeným, které vzniklo především z iniciativy [[Vratislav Pasovský|Vratislava Pasovského]], který byl zvolen i prvním předsedou správní rady družstva, a [[Vilém Kurz starší|Viléma Kurze]]. Ti se roku [[1889]] zúčastnili výpravy 363 českých turistů do [[Paříž]]e. Účastníci této výpravy byli natolik uchváceni [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]], že se rozhodli postavit na [[Petřín|Petříně]]ě rozhlednu podobného typu. Za tímto účelem vložili část výtěžku z této výpravy do fondu pro zbudování rozhledny. Krátce po vyhotovení návrhu rozpočtu a umístění rozhledny na Petříně uveřejnil v lednu 1890 Dr. Kurz v listě Politika fejeton, kde popisoval Prahu v době Jubilejní výstavy. V tomto fejetonu se již cestovalo k rozhledně lanovou dráhou.<ref>{{Citace monografie

Jízda po trati dlouhé 396,5&nbsp;m trvala 6&nbsp;minut. Za cestu nahoru zaplatili cestující v roce [[1891]] 12&nbsp;krejcarů, za jízdu dolů 6&nbsp;kr. a za zpáteční jízdenku 15&nbsp;kr. Během následujících let se ceny měnily. Lanovka jezdila po celý rok, v zimních měsících v polovině 90. let jen o víkendech a během zimy 1895/1896 vůbec, protože velké mrazy způsobovaly problémy s vodou.<ref>Fojtík, s. 31.</ref> Provoz lanovky probíhal beze změny až do [[První světová válka|první světové války]], vyskytly se ale návrhy na její [[elektrifikace|elektrifikaci]], neboť provoz na vodní převahu byl drahý a několikrát byl kvůli nedostatku vody přerušen. Provoz lanovky byl zřejmě zastaven v roce [[1914]]. Po ukončení války byla zřejmě v provozu v letech [[1919]] a [[1920]], konec její existence pravděpodobně způsobil nedostatek vody v roce [[1921]] a výpověď smlouvy s vodárnami. Dráha postupně zarůstala travou a vozy stály nehnutě v obou stanicích několik let a postupně chátraly.<ref name="Tramvaje"/>

<references />

* {{Commonscat}}