Wikipedie

Hanička (dělostřelecká tvrz): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 20:
== Základní údaje ==
 
Z rozhodnutí [[Ředitelství opevňovacích prací|ŘOP]] (ředitelství opevňovacích prací) byla tvrz umístěna jižně od kóty 994 Ernestinenberg (dnes 991,5 Anenský vrch) nad [[Rokytnice v Orlických horách|Rokytnicí v Orlických horách]]. Celkový počet objektů byl původně vypočítán na čtyři, ale postupem času se měnil od osmi až se zastavil na dnešních šesti. Jedná se o objekty R–S 76, R–S 77, R–S 78, R–S 79, R–S 79a, R–S 80 a dělostřeleckou pozorovatelnu R–S 91. Ředitelství opevňovacích prací na svých výkresech označilo Haničku krycím písmenem „H“. Pevnost nebyla označována pouze jako Hanička, ale také jinými názvy, například v [[Denkschrift]]u byla označována jako Panské Pole - Herrenfeld. Celkový rozpočet tvrze v boji nebo při jejím stálém udržování nebyl nikdy vypočítán. Tvrz byla již 30. záři 1938 stavebně dokončena. V roce 1940 byly na ni zkoušeny podkaliberní střely Röchling.
 
== Projektování a řízení výstavby ==
Řádek 30:
Soutěž na výstavbu pevnosti byla vypsána výnosem MNO (ministerstva národní obrany) čj. 3.213/Taj.hl.št. ŘOP [[1936]]. Současně s touto soutěží byla vypsána také soutěž na výstavbu [[Bouda (dělostřelecká tvrz)|pevnosti Bouda]]. Lhůta k dodání nabídek byla stanovena na [[18. srpen|18. srpna]] [[1936]] v 9.00 hodin. Soutěže se zúčastnily firmy Kruliš, Hlava, Lanna, Velfík, [[Josef Záruba-Pfeffermann|Záruba-Pfeffermann]] a Konstruktiva. Vyhrála pouze jedna a to ''ing. Bedřich Hlava, úředně autorisovaný civilní inženýr stavební a stavitel, Praha II, Riegrovo nábřeží 14''. Následně byla zadána stavba a to výnosem MNO čj. 4.069/Taj.hl.št. ŘOP 1936 z 28. 8. 1936. Zadávací částka výstavby činila 22 571 403,24 Kč. Pevnost měla být postavena za 24 měsíců a prvním stavebním dnem se stalo [[14. září]] [[1936]]. Původně bylo zadáno k výstavbě 5 objektů, 6. dělostřelecký srub byl ještě na rýsovacím prkně a byl zadán později a to výnosem MNO čj. 27.791/Taj.hl.št. ŘOP 1937. Jeho zadávací částka byla 3 080 792, 80 Kč a díky tomu byla celková doba výstavby prodloužena o 3 měsíce do [[1. prosinec|1. 12.]] [[1938]]. Objekt byl vybetonován už 7. - 14. 6. 1938. Betonáž prvního objektu byla dokončena [[28. srpen|28. srpna]] [[1937]], byl to objekt R-S 77. Při výstavbě bylo na stavbě ke [[30. duben|30. 4.]] [[1938]] 18 úředníků a 584 dělníků. Výstavba měla i své oběti, jmenovitě:
 
* Jan Tacl, [[dělník]], [[18. únor|18. 2.]] [[1937]], šachta objektu R–S 76 - při kontrole výtahové šachty a vedení výtahu vypadl z koše a na dně šachty se zabil
* Václav Spinar, dělník, [[12. květen|12. 5.]] [[1937]], mimo staveniště tvrze - při skládání sloupu na zem
* František Franc, dělník, [[29. srpen|29. 8.]] [[1938]], ([[30. srpen|30. 8.]] [[1938]] [[Rychnov nad Kněžnou]]), lom firmy - zemřel v nemocnici po pádu z lešení
 
Ostatní úrazy při výstavbě:
 
* Jan Petraš, dělník, [[7. prosinec|7. 12.]][[1936]], při pažení jámy jej poranil spadlý klín v obličeji
* Josef Klouček, dělník, [[8. prosinec|8. 12.]][[1936]], při vyhazování materiálu ze šachty jej zranil spadlý kámen na boku
* Josef Kodytek, dělník, [[8. leden|8. 1.]][[1937]], koš výtahu mu uskřípl prostředník levé ruky
* Otto Zwetschke, dělník, [[18. leden|18. 1.]][[1937]], při vyhazování materiálu ze šachty jej poranil kámen na hlavě
* František Mareš, [[dílovedoucí]], [[26. leden|26. 1.]][[1937]], při měření byl poraněn na hlavě a noze uvolněným kamenem ze stropu
* František Beran, dělník, [[4. únor|4. 2.]][[1937]], při vyhazování kamení ze šachty jej poranil spadlý kámen na kyčli
* Adam Škvavček, [[minér]], [[12. březen|12. 3.]][[1937]], při odstřelu jej poranil kámen do spánku na hlavě
* Michal Plosza, dělník, [[15. březen|15. 3.]][[1937]], přirazil jej vyjetý vozík ke sloupu, což mu způsobilo pohmoždění hrudníku
* Gabriel Zaťko, dělník, [[4. květen|4. 5.]][[1937]], pádem z lešení si způsobil pohmoždění
* Karel Kuba, dělník, [[12. květen|12. 5.]][[1937]], při dopravě materiálu autem si způsobil pohmoždění
* Jakub Mykyska, [[střelmistr]], [[19. květen|19. 5.]][[1937]], při adjustování patron vybuchla jedna rozbuška a způsobila mu těžké zranění levé ruky a levého oka
* Miroslav Bohumil, kovář, [[6. prosinec|6. 12.]][[1937]], sesunuté železo mu pohmoždilo nohu
 
== Seznam všech zadaných objektů ==
Řádek 54:
 
[[Soubor:Hanicka ob art.jpg|thumb|R-S 79 ]]
* R–S 76 „Lom“, [[14. září]] – [[19. září]] [[1937]], 2 274m<sup>3</sup>
* R–S 77 „Pozorovatelna“, [[23. srpen|23. srpna]] – [[28. srpen|28. srpna]] 1937, 2 173m<sup>3</sup>
* R–S 79 „Na mýtině“, [[5. listopad]]u – [[9. listopad]]u, [[15. listopad]]u – [[22. listopad]]u 1937, 5 598m<sup>3</sup>
* R–S 79a „U silnice“, [[25. duben|25. dubna]] – [[4. květen|4. května]] [[1938]], 4 300m<sup>3</sup>
* R–S 80 „Potůček“, [[21. říjen]] – [[26. říjen]] 1937, 1 997m<sup>3</sup>
* R–S 78 „Na pasece“, [[18. září]] – [[23. září]] 1937, 1 185m<sup>3</sup>
 
Společně se stavbou tvrze byly betonovány také izolované pěchotní [[srub]]y:
* R–S 75 „U křížku“, [[14. červenec]] – [[20. červenec]] 1937, 1 774m<sup>3</sup>
* R–S 81 „U obrázku“, [[2. srpen]] – [[6. srpen]] 1937, 1 151m<sup>3</sup>
 
== Osádka ==
Řádek 69:
Velitelem pevnosti byl jmenován mjr. pěch. [[Mikuláš Jaroslav Novák]], jeho plánovaná hodnost byla podplukovník generálního štábu. Osádku mělo tvořit 426 mužů a měl to být Útvar zřízený dne [[10. květen|10. května]] [[1938]] (jako zvláštní útvar „H“, dnem 1. srpna 1938 přejmenován na VII. prapor hraničářského pluku 19). Zřizovací výnos tohoto útvaru byl MNO čj. 11.020/Taj. hl. št. ŘOP 1938 z 27. 4. 1938. Plánovaný válečný stav útvaru byl 27 důstojníků, 9 rotmistrů, 390 mužů. Velikost jednotky ubytované v podzemí na obranu intervalu byla jedna rota pěchoty. V míru měla být celá osádka ubytovaná v Mírových kasárnách [[Rokytnice v Orlických horách]] a to společně se III. praporem pluku. Jmenný seznam důstojníků tvrze v září 1938 a jejich funkční zařazení:
* škpt. děl. Josef Škodík – velitel baterie R–S 79
* por. děl. Jan Korba – 1.důstojník baterie R-S 79
* por. pěch. Josef Chalupecký – velitel osádky
* por. pěch. František Urban – velitel osádky
* por. děl. Antonín Drahoš – pozorovatel
 
== Osud po 2.sv. válce ==
Řádek 79:
Po válce se o pevnost starala rokytnická posádka čs. armády. Do roku 1969 byla Hanička zdrojem pitné vody pro blízkou Rokytnici. V 50. letech n.p. Kovošrot bez povolení vytrhával na objektech pancéřové zvony a kopule, na tvrzi Hanička vytrhl 7 ze 14 zvonů.
 
Začátkem [[1970-1979|70. let]] byla tvrz zpřístupněna veřejnosti a v roce 1972 zde natáčel Otakar Vávra záběry pro film „''[[Dny zrady]]''“. V roce 1975 byla tvrz uzavřena veřejnosti Federálním ministerstvem vnitra ČSSR které ji chtělo přestavět na novodobý protiatomový kryt. Práce pokračovaly i po roce 1989 až do roku 1993. V roce 1993 byla označena jako nepotřebná a byla převedena do majetku Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Později byla pronajata městu Rokytnice a poté převedena do jejího majetku. V roce 1995 byla Hanička zpřístupněna veřejnosti. V roce 2006 byla vyhlášena kulturní památkou.
 
== Související články ==
Řádek 88:
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscatCommonscat|Hanička (fortress)}}
* Tvrz Hanička: http://www.hanicka.cz/
* Dělostřelecká tvrz Hanička: [http://www.military.cz/opevneni/detail_tvrz.asp?ID=8 http://www.military.cz/…], [http://www.fronta.cz/fotogalerie/delostrelecka-tvrz-hanicka http://www.fronta.cz/…], [http://expedice.rps.cz/lokality/1587-hanicka-delostrelecka-tvrz.html http://expedice.rps.cz/…]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hanička_(dělostřelecká_tvrz)“