Gustav Jäger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 8 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q63397)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Gustav Jager.jpg|thumb|Gustav Jäger v reformním „normálním oblečení“ podle vlastního návrhu]]
{{Různé významy|tento=würtemberském propagátorovi vlněného prádla|druhý=majiteli pletárny bavlněného prádla Gustav Jäger v [[Krásný Buk|Krásném Buku]] u [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]] (1851–1927) a jeho stejnojmenném synovi (1878–1954)|stránka=Gustav Adolf Jäger}}
'''Gustav Jäger''' (23. června 1832 [[Bürg (Neuenstadt am Kocher)|Bürg]], [[Württembersko]] – 13. května 1917 [[Stuttgart]], [[Württembersko]]), současníky přezdívaný ''Woll-Jäger'' (vlněný Jäger), byl württemberský (německý) všestranný [[biolog]], [[entomolog]] specializovaný na brouky, [[lékař]], [[hygienik]], [[fyziolog]] a [[antropolog]]. Zabýval se též filosofickými aspekty biologie, darwinismem a genetikou. Proslavil se zejména jako propagátor vlněného spodního prádla a oděvů z živočišných materiálů, na jeho myšlenkách byla v Anglii založena oděvní firma Jaeger, která funguje doposud.
 
== Životopis ==
Řádek 14:
[[Prusko-rakouská válka]] roku [[1866]] ukončila jeho působení ve Vídni a Jäger se s rodinou vrátil do [[Stuttgart]]u, kde se dále zabýval autorskou činností. Od roku 1867 začal opět získávat různé učitelské závazky. Roku 1868 byl jmenován profesorem zoologie a fyziologie na Zemědělské akademii v [[Hohenheim]]u, následně se stal učitelem [[zoologie]] a [[antropologie]] na polytechnice ve [[Stuttgart]]u a profesorem [[fyziologie]] na veterinární škole. Pedagogické činnosti se věnoval až do roku 1884.
 
Napsal různé práce týkající se biologických témat. Roku 1869 napsal ''Die Darwinsche Theorie und ihre Stellung zu Moral und Religion'' (Darwinistická teorie a její vztah k morálce a náboženství), v letech 1871–1878 ''Lehrbuch der allgemeinen Zoologie'' (Učebnici všeobecné zoologie), též knihu „Leben im Wasser“ (Život ve vodě) a „Deutschlands Tierwelt“ (Německý svět zvířat). V roce 1878 ''Die Entdeckung der Seele'' (Objev/odhalení duše), v němž jako jeden z prvních významnějších autorů převzal [[Karl Maria Kertbeny|Kertbenyho]] termíny [[homosexualita]] a [[heterosexualita]], pocházející z konce 60. let. Roku 1878 rovněž vydal „Menschliche Arbeitskraft“ (Lidská pracovní síla).
 
[[FileSoubor:Peltis grossa.jpg|thumb|upright=0.5|Brouk ''Peltis grossa'' v atlase Käferbuch]]
Byl velmi aktivním [[entomolog]]em specializovaným na [[brouk]]y, zejména na [[Krascovití|krascovité]] a [[Vrubounovití|vrubounovité]]. Společně s [[Carl Gustav Calwer|Karlem Gustavem Calwerem]] napsal ''Käferbuch – Naturgeschichte der Käfer Europas'' (Broukovník – Dějiny evropských brouků). Tato práce byla velmi populární a do roku 1916 vycházela v opakovaných reprintech. Jeho sbírka brouků je umístěna v přírodovědném muzeu ve [[Stuttgart]]u.
 
Řádek 32:
V Anglii Jägerovo oblečení propagoval [[Oscar Wilde]]. Vlněné spodní prádlo doporučované Jägerem si vzal za vzor britský podnikatel Lewis Tomalin, který v Anglii publikoval a popularizoval Jägerovo učení a roku 1884 otevřel v Londýně prodejnu „Dr Jaeger’s Sanitary Woollen System“. V roce 1890 tato firma nabízela kolem 50 druhů vlněného zboží, od spodního prádla až po kapesníky či závěsy. Oděvní značka Jaeger existuje na trhu dosud. V roce 1890 nosil vlněné pletené oblečení [[George Bernard Shaw]], využívali je i polárníci (například [[Fridtjof Nansen]]) i cestovatelé do Afriky. Byly používány rovněž další materiály živočišného původu jako [[merino]] (jemná [[ovčí vlna]]), [[kašmír (látka)|kašmír]], [[alpaka (příze)|alpaka]], [[vikuňa]], [[velbloudí srst]] atd.
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] v Německu oblíbenost „Normalkleidung“ značně ochabla, v Anglii nikoliv. Anglická firma Jaeger má kolem 60 prodejen a 14 továren ve Velké Británii a vlastní stádo ovcí v Austrálii.
 
Jäger sám si svým aktivismem zasloužil u současníků přezdívku Woll-Jäger (vlněný Jäger).
 
V češtině se paradoxně říká jégrovky spodnímu prádlu z Jägerem odmítané bavlny. Tento název však pochází od pletárny Gustav Jäger, kterou založil Jägerův sudetský jmenovec [[Gustav Adolf Jäger]] (1851–1927) v [[Krásný Buk|Krásném Buku]] u [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]] roku 1877 (tedy 2 roky před tím, než se ve Stuttgartu začalo vyrábět Normalkleidung podle würtemberského Gustava Jägera).
 
== Ocenění, hodnocení ==
[[FileSoubor:Gustavjaegertafelbuerg.jpg|thumb|upright=0.5|Pamětní deska na Jägerově rodném domě v Bürgu]]
Jägerovi udělil württemberský král za všeobecné zásluhy o průmysl a obchod velkou zlatou medaili. Bylo mu uděleno čestné občanství v jeho rodišti Bürgu i v [[Murrhardt]]u, kde měl letní sídlo. V Murrhardtu po něm byla pojmenována i ulice.
 
Kulturní historik [[Max von Boehn]] roku 1918 napsal s trochou ironie: ''Jäger chtěl dojít k poznatku, že člověk neustále vylučuje dvě protikladné látky, a to jednu příjemně vonící látku štěstí a jednu nepříjemně zapáchající látku strachu. Nyní se rozhodl, že by mělo oblečení, zejména spodní prádlo, zajistit správnou rovnováhu obou těchto látek. Mělo by vytvořit tělesné vlastnosti, při kterých je vytvářeno co nejméně látky strachu a co nejvíce látky štěstí. Věřil, že nošením vlněného prádla a vlněného šatstva bude možné dosáhnout, a toho dosáhl, opíraje se o vlastní objevy, celého systému „normálního oblečení“. (…) Jím zavedená Jägerova uniforma se stala módní záležitostí odolnou proti počasí, afektům i nákaze. Shledal dvouřadý württemberský vojenský kabát tím nejzdravějším, zároveň otužujícím i chránícím oděvem pro muže. (…) Jeho reformní návrh ženského oblečení: vlněná košile, vlněné punčochy, podvlékačky a spodnička z [[flanel]]u, bez [[korzet]]u, k tomu svrchní oděv z vlny, až ke krku uzavřený (…)''<ref>Max von Boehn, ''Bekleidungskunst und Mode'', München 1918</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
Řádek 51:
* H. Göhrum: ''Das Werk eines Lebensforschers - Zum 25. Todestag von Gustav Jaeger'', Deutsches Leben, příloha Stuttgarter Neuen Tagblatt, 16. května 1942
* Hans Helmut Jaeger: ''Familien-Chronik Jaeger'' V. Band, Teil 1 und 2, Erlangen 1982 und 1980
* W. Schawaller: [Jager, G.] ''Stuttg. Beitr. Naturk. Ser. A (Biol.) , Stuttgart'', 1994, (Nr. 508 1-40)
* S. Schenkling: [Jäger, G.] ''Ent. Blätter'', 1933, 29, 28-30
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscatCommonscat|Gustav Jäger}}
* [http://www.zalf.de/home_zalf/institute/dei/php/biograph/biograph.php Biographien der Entomologen der Welt] (životopisy světových entomologů), Leibniz-Zentrums für Agrarlandschaftsforschung (ZALF) e. V. Müncheberg
* {{Překlad