Asymetrická kryptografie: Porovnání verzí

Propojení veřejného klíče s jeho vlastníkem musí být korektní, jinak může dojít k tomu, že i kdyby algoritmus fungoval perfektně, není ve svém použití bezpečný. Jako ve většině užití šifrování, jsou [[Kryptografický protokol|kryptografické protokoly]] použité pro vytvoření a ověření tohoto propojení velice důležité. Propojení veřejného klíče s jeho majitelem je obvykle provedeno pomocí protokolu implementujícího [[PKI]]. Tyto protokoly umožňují, aby platnost propojení byla potvrzena [[Důvěryhodná třetí strana|důvěryhodnou třetí stranou]] a to ve formě hierarchie [[Certifikační autorita|certifikačních autorit]] (např. [[X.509]]), místního modelu důvěry (např. SPKI) nebo [[sítě důvěry]], jako té, která je původně použita v [[Pretty Good Privacy|PGP]] a [[GNU Privacy Guard|GPG]] a stále je s nimi do jisté míry použitelná. Nehledě na kryptografickou důvěru v protokoly samotné, propojení mezi veřejným klíčem a jeho majitelem je ve finále subjektivním hodnocením na straně důvěryhodné třetí strany, jelikož veřejný klíč je matematická entita a majitel a propojení mezi klíčem a majitelem matematické entity nejsou. Z tohoto důvodu, formalismus infrastruktury privátních klíčů musí jasně uvést protokoly použité pro toto hodnocení. Například komplexní standard X.509, který nebyl nikdy plně implementován, dovoluje certifikační autoritě identifikovat své protokoly pomocí [[Identifikátor objektu|identifikátoru objektů]] který pak slouží jako rejstřík katalogu protokolů. Protokoly mohou existovat z různých důvodů od anonymity až po vojenské utajení.