Verze z 16. 2. 2014, 19:12 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 386 editací m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 8. 2014, 20:11 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 47: [[Soubor:Erinaceus-europaeus 3.jpg\|200px\|thumb\|left\|Ježek západní]] === Zrak === [[oko\|Oči]] ježků leží hodně po stranách hlavy a zajišťují široké [[zorné pole]]. Přestože jsou dost velké, zrakové schopnosti ježků jsou nevalné. Vidí stejně špatně ve dne i v noci, nanejvýše obrysy a pohybující se objekty, jsou silně [[Krátkozrakost\|krátkozrací]] a při dobrých světelných podmínkách snad rozeznávají několik barev. Na konci čenichu ježka se nachází asi deset dalších [[hmat]]ových vousů (tzv. [[vibris]]y). Řádek 127: ==== Jak krmit ježka? ==== [[Soubor:Ježek1.jpg\|210px\|thumb\|left\|Ježkům dáváme libové [[Hovězí maso\|hovězí]] a telecí [[maso]]]] Ježkům dáváme libové [[Hovězí maso\|hovězí]] a telecí [[maso]] - vařené i syrové, uvařené [[Domácí drůbež\|~~drůbež~~drůbeží]]í maso, občas vnitřnosti [[játra]], [[slezina\|slezinu]], aj.), dále též maso králičí, jehněčí a vařené či syrové [[ryby]] bez kostí. Jako přílohu střídáme vařené těstoviny, [[rýže\|rýži]], [[ovesné vločky]] vařené i syrové, vařenou [[mrkev obecná\|mrkev]], strouhané tvrdé pečivo, nesladké sušenky i [[Oříšek (plod)\|ořechová]] jádra. Ježčí hlad s úspěchem utišíme i netučnými a nekořeněnými zbytky z kuchyně, například rizota nebo málo sladkého nákypu. Nejvíc se ježkům zavděčíme, když jim jídelníček občas zpestříme „moučnými červy“ (larvy [[potemník moučný\|potemníka moučného]]), [[Cvrček polní\|cvrčky]], laboratorními [[šváb]]y či jiným [[hmyz]]em. Jako „moučník“ neuškodí kousek [[tvaroh]]u, taveného mazlavého [[sýr]]a, burisony či vařená [[vejce]], a nanejvýš jednou týdně 1-2 [[piškot]]y. Jídla pro ježky nevhodná jsou uzené [[ryby]], [[vepřové]] tučné maso, lůj, uzeniny a solená masa, sladkosti, jídla kořeněná, čerstvé pečivo; také tekutá strava - polévky a omáčky - jim neprospívají. Péče o ježčí „miminka“ je náročnější. Vyžadují [[teplo]], napájení kapátkem (nebo injekční stříkačkou z umělé hmoty) každé 4 hodiny a po nakrmení masáž bříška a čištění zadečku. Krmíme je Feminarem nebo Sunarem zředěným vývarem z ovesných vloček v poměru asi 2:1. Po dosažení hmotnosti 100 g jim lze už podávat řídkou [[krupicová kaše\|krupičnou kaši]] a rozmačkaná vařená kuřecí [[játra]]. Jakmile začnou samostatně přijímat potravu (asi okolo 130 g), převádíme je postupně na normální potravu dospělých ježků, obohacenou ve větší míře [[vitamín]]ovými a nerostnými přísadami (Spofavit, Pangamin, Roboran). K pití jim dáváme výhradně vodu - převařenou nebo odstátou, v misce ji denně vyměňujeme. Zásadně ježkům nedáváme čerstvé ani kondenzované [[mléko]]. Používáme zvlášť misku na suché a masité krmivo i na vodu. Misky by měly být dostatečně masivní a těžké, aby je ježkové nepřevraceli. Řádek 143: === Externí odkazy === * {{Commonscat\|Erinaceus}} * {{Wikidruhy\|taxon=Erinaceus}} * [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=23 Příroda.cz - stránka o ježku západním a východním]

Erinaceus: Porovnání verzí