Verze z 26. 5. 2014, 12:25 editovat Mates (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 572 editací m Verze 11486487 uživatele 195.113.241.166 (diskuse) zrušena - spam ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 8. 2014, 19:13 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~Image~~Soubor:Dopravní hřiště Zahradní Město 1.jpg\|thumb\|Dopravní hřiště, Praha-[[Zahradní Město]]]] [[~~Image~~Soubor:Dopravní hřiště Zahradní Město 2.jpg\|thumb\|Dopravní hřiště, Praha-[[Zahradní Město]]]] [[~~Image~~Soubor:Dopravní hřiště Barrandov.jpg\|thumb\|Dopravní hřiště, Praha-[[Barrandov]]]] '''Dětské dopravní [[hřiště]]''' (německy ''Verkehrsgarten'', „dopravní zahrada“) je plocha určená k [[dopravní výchova\|dopravní výchově]] dětí. Je na ní umístěna zmenšená modelová síť [[ulice\|ulic]], [[silnice\|silnic]] a [[chodník]]ů s různými [[dopravní značka\|dopravními značkami]] a [[dopravní zařízení\|dopravními zařízeními]], například světelnými [[světelné signalizační zařízení\|semafory]]. Používají se zejména ke [[škola\|školou]] organizované dopravní výchově, ale některá dopravní hřiště jsou přístupná veřejnosti i individuálně. Na některých dopravních hřištích provozovatel zapůjčuje dětem [[jízdní kolo\|jízdní kola]] nebo umožňuje použití jejich vlastních jízdních kol či koloběžek, někde probíhá výuka bez vozidel tak, že děti představující vozidla po vozovce pouze procházejí či probíhají. V západní Evropě je běžnější používat šlapací nebo elektrická autíčka. Řádek 10: Dopravní hřiště byla v Československu budována od počátku 80. let 20. století. V České republice byl systém dopravní výchovy s jejich využitím nadále průběžně rozvíjen. Provozovateli dětských dopravních hřišť jsou základní a mateřské školy, [[autoškola\|autoškoly]], domy dětí a mládeže a střediska volného času, [[AMK]] (Automotoklub), [[obec\|obce]], Česká i městské policie i další subjekty včetně soukromých. Ve většině českých [[okres]]ů je jedno nebo více dopravních hřišť, v [[Praha\|Praze]] jich je devět. Standardy dopravního vzdělávání počítají s tím, že základy pravidel silničního provozu by si dítě mělo osvojit nejpozději do 10 let věku, odkdy smí samostatně jezdit po [[pozemní komunikace\|pozemních komunikacích]] na jízdním kole. V rámci programu připraveného Ministerstvem dopravy ČR probíhá zpravidla ve čtvrtých třídách základních škol (případně ve třetí nebo páté třídě) systematický výcvik jízdy na kole, doporučují se dvě návštěvy třídy na dopravním hřišti v průběhu školního roku o celkovém rozsahu praktické výuky 5 hodin (například 3 hodiny na podzim a 2 hodiny na jaře). Po úspěšném završení teoretické i praktické výuky dítě dostává takzvaný „průkaz cyklisty“, který však je jen symbolický a nemá žádné právní dopady. Řádek 17: == Externí odkazy a literatura == * {{~~commonscat~~Commonscat\|Traffic playgrounds}} * [http://www.ibesip.cz/zdroj.aspx?typ=4&Id=2567&sh=-594150311 Seznam dopravních hřišť v Česku] ve formátu [[Microsoft Excel\|XLS]] * BESIP: ''Výcvik na dětských dopravních hřištích'', Edice dopravní výchovy, č. 14/1997 * BESIP: ''Metodický list k činnosti dětských dopravních hřišť'' * Petr Kukal: [http://www.studovna.cz/scripts/detail.asp?id=917 Svítí dopravní výchově zelená?] (Studovna Portál, Pedagogika-Trendy, 18. 3. 2002)

Dopravní hřiště: Porovnání verzí