Hérakleitos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Cslike (diskuse | příspěvky)
odkazy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 321:
Jak již bylo řečeno, byl to [[Theofrastos]], o kom Díogenés tvrdil, že považoval některé části jeho díla za nedokončené, jiné rozporuplné.<ref name="ix 6" /> Díogenés říká, že Theofrastos přisuzoval tuto skutečnost Hérakleitově "trudnomyslnosti",<ref name="ix 6" /> a podle Zdeňka Kratochvíla tím nemyslel ledajakou "nevinnou melancholii", nýbrž skutečnou "trudnomyslnou pomatenost".<ref name="Potápěč" /> Podle některých Hérakleitos napsal svůj spis "temný" pod vlivem trudnomyslné nenávisti a rozhořčení vůči lidem, která mu zatemnila mysl, a tak i to, co psal.<ref name="Špaňár" /> Díogenés nám také sděluje, že "Někteří tvrdí, že jí (svou knihu) napsal úmyslně nejasně, aby ji mohli číst (jenom) povolaní."<ref name="ix 6" />, což by svědčilo o jeho zlém záměru vůči lidem, a tedy jeho trudnomyslnosti.<ref name="Potápěč" /> Je pravda, že pravděpodobně nenapsal svůj spis pro lidi, které po tolika stránkách kritizoval a od kterých se distancoval (viz sekci "Učení; Kritika lidí").
 
Nicméně, domněnky jako ta Theofrastova způsobili jeho pozdější označení, "plačící filosof", jak byl nazýván v protikladu k [[Démokritos|Démokritovi]], který je znám jako "smějící se filosof".<ref>[[Lucius Annaeus Seneca]], ''Moral and Political Essays''. John M. Cooper & J.F. Procopé (překladatelé). Cambridge University 1995, ISBN 05213481880-521-34818-8.</ref> Pokud má pravdu [[Stobaios]], už [[Sótion]] na počátku 1. století n. l. postavil proti sobě dvojici plačícího a smějícího se filosofa: "''Mezi moudrými muži Hérakleitos místo hněvu plakal, Démokritos se smál.''"<ref>Stobaios III.20.53</ref> Něco podobného vyjádřil i římský [[Satira|satirik]] [[Juvenalis]], také z 1. století: "''První modlitba, nejznámější ve všech chrámech, je hlavně pro bohaté... Když to vidíš, nepochválíš mudrce Démokrita za smích... a učitele jiných škol Hérakleita za jeho slzy?''"<ref>Juvenal, ''Thirteen Satires of Juvenal.'' Satira X. Sidney George Owen (překladatel). London: Methuen & Co. 1903. pp. 61.</ref> Motiv převzal i [[Lúkianos]] ze [[Samosata|Samosaty]] (2. století) v satirické hře „Dražba životů“ (''Vitarum auctio''), kde se dvojice prodává společně jako doplněk na aukci filosofů. Hérakleitos zde pláče nad lidskou pomíjivostí a hlavně nad strašným "světovým požárem", který lidstvo čeká.<ref>Hérakleitos C 3.5, strana 491</ref> [[Michel de Montaigne|Montaigne]] podle toho navrhl dva [[archetyp]]y reakce – pláč a smích – na rozhořčující lidské záležitosti a pro sebe si vybral Démokrita.<ref>Michel de Montaigne: "Of Democritus and Heraclitus" ("O Démokritovi a Hérakleitovi"), ''The Essays of Michel de Montaigne'', www.gutenberg.org.</ref> Plačící filosof vystupuje i v [[William Shakespeare|Shakespeareově]] [[Kupec benátský|Kupci benátském]]<ref>Shakespeare: ''Kupec Benátský'', Dějství I. Scéna II. Odstavec 43.</ref> a [[Donato Bramante]] namaloval fresku zvanou ''Démokritos a Hérakleitos'' v [[Casa Panigarola]] v [[Milán]]ě (viz obrázek vlevo nahoře).<ref>Levenson, Jay (vyd.), ''Around 1492: Art in the Age of Exploration'' (''Kolem roku 1492: Umění v čase objevů''), New Haven: Yale University Press 1991. pp. 229. ISBN 03000516700-300-05167-0.</ref>
 
Je však možné, že Hérakleitos buď napsal svůj spis temný neúmyslně,<ref name="Kessidi" /> – [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] uvádí, že si za svou temnost může zmatečnou, zanedbalou řečí a jazykem;<ref>Georg Wilhelm Friedrich Hegel: ''Dějiny filosofie I'', strana 247. Praha, 1961.</ref> mohl stylistickou a gramatickou jasnost jednoduše opomenout – nebo že jej takový napsal úmyslně z jiných důvodů.<ref name="Špaňár" /> Július Špaňár zmiňuje Hérakleitův zlomek "Vládce, jehož věštírna je v Delfách, ani nemluví, ani neskrývá, nýbrž dává znamení."<ref>Hérakleitos B 93, strana 232</ref> s tím, že se vnucuje myšlenka, že Hérakleitos napsal svojí knihu nejasně – v náznacích, znameních – aby lidé sami odhalili její správný smysl a došli tak hlubšímu pochopení, tak, jako si sám všímá, že se vyjadřuje delfská věštkyně.<ref name="Špaňár" /> Sám ale považuje za pravděpodobnější myšlenku, že styl je temný prostě proto, že se Hérakleitos snaží dosáhnout osobitého, básnického stylu, který lze nalézt už třeba ve výrocích sedmi mudrců. Zastává také názor, že tento styl činí z Hérakleita jednoho z nejosobitějších "a v jistém smyslu nejmodernějších"<ref>Karel Svoboda: ''Literární forma řecké filosofie'', strana 254. Listy filologické, Praha, 1933</ref> autorů [[Literatura starověkého Řecka#Archaické období|archaického období]].<ref name="Špaňár" />
Řádek 376:
 
=== Stoikové ===
[[Stoicismus]] byl [[filosofická škola]], která vzkvétala od [[3. století př.n.l.]] do [[3. století n.l.]]. Vznikl v [[Řecko|Řecku]] a silně ovlivnil myšlení politických i intelektuálních elit [[Římská říše|Římské říše]] až do nástupu [[křesťanství]] ve 3. století. Po celou tuto dlouhou dobu byli stoici přesvědčeni, že hlavní zásady jejich filosofie pocházejí od Hérakleita.<ref>Long, A.A. (2001): ''Stoic Studies'' (Stoické studie), University of California, Kapitola 2. ISBN 05202297460-520-22974-6.</ref> Podle A. A. Longa "význam Hérakleita pro pozdější stoiky je nejjasněji patrný u [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]]."<ref>Long, strana 56.</ref> Jednoznačnou spojitost mezi prvními stoiky a Hérakleitem nelze prokázat, lze ji však najít ve stoických zlomcích. Long mluví o „modifikacích Hérakleita“.<ref>Long, strana 51.</ref>
 
Stoiky zajímalo, jak Hérakleitos pojednává o ohni. Nejenže ho viděl jako základní ze [[Čtyři živly|čtyř živlů]], ten, který se dá vyčíslit a určuje množství či poměr (''logos'') ostatních tří; představoval si oheň jako [[kosmos]], který nebyl stvořen žádným z bohů či lidí, ale "''...vždy byl, je a bude: stále živý oheň, který se zažehává podle míry, a dle ní uhasíná.''"<ref>Hérakleitos, Zl. B 30.</ref> Je to "''Blesk, který řídí průběh všech věcí.''"<ref>Hérakleitos, Zl. B 64.</ref>
Řádek 578:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Heraclitus}}
* {{Wikicitáty|osoba=Hérakleitos}}
* {{NK ČR|jn19990218030}}
{{Commonscat|Heraclitus}}
* [http://www.herakleitos.cz/presokratici/Herakleitos.htm Stránky doc. Kratochvíla] o předsókraticích a zvláště Hérakleitovi
* {{en}} [http://www.utm.edu/research/iep/h/heraclit.htm Heraclitus] na ''Internet encyclopedia of philosophy''