Astronomie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Nová doba: ==Čínská astronomie== podle úvodu anglického článku
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková vezrze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 4:
 
== Historie astronomie ==
=== Antika ===
Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve [[starověk]]u. První se z astronomie rozvíjela [[astrometrie]], zabývající se měřením [[poloha tělesa|poloh]] [[hvězda|hvězd]] a [[planeta|planet]] na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro [[navigace|navigaci]]. Podstatnou částí astrometrie je [[sférická astronomie]] sloužící k popisu poloh objektů na [[nebeská sféra|nebeské sféře]], zavádí [[Soustava souřadnic|souřadnice]] a popisuje významné [[křivka|křivky]] a [[bod]]y na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při [[měření času]].
 
Řádek 12:
Myšlenky Aristotelovy rozvinul ve [[2. století]] našeho letopočtu [[Klaudios Ptolemaios]], který také stavěl Zemi do středu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách:
* první byla sféra Měsíce,
* dále sféry sluneční soustavy - [[Slunce]] a planet : [[Merkur (planeta)|Merkuru]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Marsu]], [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], [[Saturn (planeta)|Saturna]] a
* sféra stálic - hvězd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, měly se pohybovat jen společně s oblohou. Tento model dostatečně vyhovoval polohám těles na obloze.
=== Novověk ===
Roku [[1514]] navrhl [[Mikuláš Koperník]] nový model, ve kterém bylo ve středu soustavy [[Slunce]] a planety obíhaly kolem něj po kruhových drahách, setkal se ale s problémy při pozorováních, objekty se nenacházely na správných souřadnicích.
 
Řádek 23:
 
V roce [[1687]] vydal [[sir]] [[Isaac Newton]] knihu [[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica]]<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/newton-principia/ Newton's Philosophiae Naturalis Principia Mathematica] plato.stanford.edu</ref> o poloze těles v prostoru a čase a [[zákon obecné přitažlivosti]], podle něhož jsou k sobě tělesa vázána [[gravitace|gravitací]], která závisí na [[hmotnost]]i těles a na jejich vzdálenosti. Z gravitačního zákona vychází eliptický pohyb planet.
=== Nová doba ===
Roku [[1929]] studoval [[Edwin Hubble]] daleké [[galaxie]], zjistil [[rudý posuv]], který se zvětšuje se vzdáleností, to byl důkaz o rozpínání [[vesmír]]u. Fakt, že se od sebe objekty vzdalují, naznačuje, že někdy v minulosti byly objekty velmi blízko od sebe, tím se zrodily myšlenky o [[velký třesk|velkém třesku]], místě a čase, kdy byl [[vesmír]] nekonečně malý a hustý.
 
V letech [[1905]]–[[1915]] napsal [[Albert Einstein]] [[teorie relativity|teorii relativity]] – speciální, ve které zavedl konečnou rychlost světla a obecnou relativitu o gravitaci, čase a prostoru ve velkých rozměrech. Na začátku [[20. století]] vznikla [[kvantová teorie]] o chování [[Elementární částice|elementárních částic]].
== Čínská astronomie ==
[[FileSoubor:Dunhuang star map.jpg|thumb|200px| Tunchuangova mapa z doby dynastie Tang - Oblast severního pólu. Patrně z doby císaře Džungzunga (705–710). Souhvězdí tří škol je odlišena barvami pro jednotlivé astronomy: bílou Wu-Šian (Wu Xian), černou Kan-Te(Gan De) a žlutou Ši-Šen (Shi Shen). Celkem mapy obsahovaly 1&nbsp;300 hvězd.]]
 
Čínská astronomie má velice dlouhou historii a dějepisci považují Číňany za "nejdůslednější a nejpřesnější pozorovatele nebeských jevů na světě před Araby."<ref>Needham, Volume 3, p.171</ref>
Jména hvězd později rozdělili do 28 kategorií ("panství", [říší?]) v dobách dynastie Šang (Shang) v čínské [[doba bronzová|době bronzové]] a zřejmě se zformovaly za vlády Wu-Tinga (Wu Ding) (1339-1281 př.n.l.).<ref>Needham, Volume 3, p.242</ref>
 
Podrobné záznamy astrologických pozorování započaly v éře válek kolem 4. století př.n.l. a vzkvétaly dále od období dynastie Chan. Čínská astronomie byla rovníková soustředěná na podrobná pozorování hvězd z okolí pólu a byla založená na jiných principech než převládaly v západoevropské astronomie , kde východ a západ slunce zodiakálních souhvězdí tvořil základní ekliptický rámec.<ref>Needham, Volume 3, p.172-3</ref>
Řádek 104:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Astronomy}}
* {{Otto|heslo=Hvězdoznalství}}
* {{Otto|heslo=Hvězdářství}}
* {{Wikizdroje|kategorie=Astronomie}}
{{Commonscat|Astronomy}}
* {{Wikislovník|heslo=astronomie}}
* {{NK ČR|ph114088|věc=ano}}