Jakub Jan Ryba: Porovnání verzí

Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku [[1780]] studoval s pomocí svého strýce v Praze [[Řád zbožných škol|piaristické]] gymnázium, po jeho ukončení v roce [[1785]] studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky, částečně anglicky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v [[Přeštice|Přešticích]], povolal do [[Nepomuk]]u, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce [[1786]] se stal pomocným učitelem v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku]] a od roku [[1788]] až do smrti působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem.<ref>{{Citace monografie

V roce [[1790]] se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český [[Oftalmologie|oftalmolog]] prof. [[Josef Arnošt Ryba]] (1795–1856). Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu, zejména po rakouském státním bankrotu v roce 1811 se jeho reálný příjem hluboko propadl<ref name=":0%3A0" /> – avšak v této době složil svoji nejznámější vánoční mši, [[Česká mše vánoční|Českou mši vánoční]] z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem.

V roce [[1815]] odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem [[Nicholaus Riess|Nicholausem Riessem]]. Tento politický emigrant původem z [[Porýní]] se v Rožmitále usadil po okupaci své země [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] (po roce [[1800]]). Riess našel Rybu na dohodnutém místě ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl [[Hemoroid|zlatou žilou]]), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře [[Seneca|Seneky]]). Podle nedávno objeveného dokumentu mohl být poslední kapkou fakt, že rožmitálský farář pravděpodobně ustoupil od rozjednané opravy kostelních varhan, které tou dobou byly rozladěny a v žalostném stavu.<ref name=":0%3A0">[http://zpravy.idnes.cz/co-predchazelo-sebevrazde-jakuba-jana-ryby-fjb-/kavarna.aspx?c=A081216_164824_kavarna_bos Článek archivářky Věry Smolové]</ref>