Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 5 lety
m
(Oprava. Tím, kdo byl dotčen zvolením Licinia za augusta po carnuntské schůzce císařů roku 308 nebyl Maximianus ale jeho syn Maxentius.)
V období tetrarchie sloužila města Trevír, Mediolanum, Soluň a Nikomédie jako císařské rezidence, význam [[Řím]]a jako centra vlády tudíž podstatně poklesl. Konstantin zašel v tomto směru ještě dále, když nechal na místě řecké kolonie [[Byzantion|Byzantia]], jež se rozkládalo na [[Bospor]]u, vybudovat druhé hlavní město římské říše. Rozhodnutí založit nové centrum impéria na východě představovalo vedle jeho příklonu ke křesťanství jeden z nejdlouhodobějších důsledků Konstantinovy vlády. Nové hlavní město se těšilo strategicky velmi výhodné poloze, která zajišťovala snadný přístup jak k balkánským provinciím, tak k východní hranici s [[Írán|Persií]]. Zároveň kontrolovalo úžiny mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]] a disponovalo příznivými podmínkami k hospodářskému rozvoji. Kromě toho bylo také snadno bránitelné a mělo znamenitý přístav.
 
[[8. listopad]]u [[324]], sotva dva měsíce po porážce Licinia u Chrysopole, Konstantin formálně vytyčil hranice nového města, čímž zečtyřnásobil dosavadní rozlohu Byzantia. Kolem roku [[328]] byly dokončeny nové hradby. [[11. květen|11. května]] [[330]] bylo město slavnostně vysvěceno jako ''Nova Roma'' („Nový Řím“) a po Konstantinově smrti bylo přejmenováno na ''[[Konstantinopol|Constantinopolis]]'' („Konstantinovo město“). Město se z hlediska svého geografického reliéfu a veřejných institucí, jimiž bylo vybaveno, podobalo starému Římu. Bylo vystavěno na sedmi pahorcích, mělo vlastní senát, ačkoli ten se svým složením nevyrovnal svému římskému protějšku, a jeho obyvatelstvu bylo zdarma poskytováno obilí dovážené z [[Aegyptus|Egypta]]. Správu města měl po vzoru Říma na starosti [[městský prefekt]] (''praefectus urbi''). Konstantin zvětšil městský [[Konstantinopolský hippodrom|hippodrom]] a na jeho osu umístil [[Hadí sloup]] z [[Delfy|Delf]]. Císařský palác byl vybudován tak, aby z něho vedl přímý vstup do panovníkovy lóže v hippodromu. Spíše kontroverzním monumentem byl dvacet pět metrů vysoký Konstantinův sloup nacházející se na Konstantinově fóru. Na jeho vrcholu čněla socha [[Hélios|Hélia]], jejíž rysy se nápadně podobaly Konstantinovi.
 
Konstantin započal se stavbou dvou velkých konstantinopolských chrámů: [[Hagia Sofia|baziliky Boží moudrosti]] (''Hagia Sophia'') a [[Hagia Eirene|baziliky Božího míru]] (''Hagia Eirene''). Taktéž založil [[Bazilika Svatých Apoštolů|baziliku Svatých apoštolů]], v níž si přál spočinout po své smrti. Město bylo údajně chráněno [[Kristův kříž|Kristovým křížem]], jenž byl objeven během pobytu Konstantinovy matky [[Flavia Iulia Helena|Heleny]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Oproti starému Římu, který oplýval mnoha pohanskými chrámy a svatyněmi, byl Nový Řím koncipován jako ryze křesťanské město. Nicméně i zde nechal Konstantin postavit řadu chrámů zasvěcených pohanským bohům, mezi nimiž vynikal především chrám [[Fortuna|Fortuny]].