Drak: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Drak v moderní kultuře: Ch. Paolini vydal tetralogii
Vrata (diskuse | příspěvky)
stylistické opravy, doplnění obrázku
Řádek 2:
{{Různé významy|redirect=Saň|tento=|druhý=vsi v okrese Liberec|stránka=Saň (Višňová)}}
 
'''Drak''' (''saň'', v jiných [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] ''smok'' nebo ''zmej'') je [[mytologie|mytický]] tvor, obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, který se vyskytuje v pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur.<ref name="drak_evropsky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 14:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variacivariabilitu jeho [[vzhled]]uvzhledu, [[velikost]]ivelikosti a [[vlastnost]]í, kterými má drak disponovat. Obecně lze říci, že jde o mohutného samotářského tvora, připomínajícího hada nebo ještěravlastností. Draci se liší počtem hlav - například v [[Čína|Číně]] je zobrazován zásadně jednohlavý, [[řecká mytologie]] znala draka [[Ládón|stohlavého]], v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm. Dále- se draci lišíi v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné), a také ve schopnosti létat a dštít oheň (případně mráz nebo jed).
[[Soubor:Wyvern_Liber_Floridus.jpg|thumb|
 
Andělé v čele se [[Michael (archanděl)|archandělem Michaelem]] bojují s drakem.
Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci, vládců a deště.<ref name="asijsky">{{Citace elektronické monografie
]]
Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci, vládců a deště.<ref name="asijsky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 28 ⟶ 30:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Evropští draci ve [[středověk]]u jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a [[chaos]]u.<ref name="drak_evropsky" /> Často jsou zobrazováni jako krvelačné [[bestie]], které ničí vše ve svémv okolí a pojídají zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochraňují ve svých dračích slujích.<ref name="asijsky" /> Představa draka je velmi stará. Existují doklady z antického Řecka, kde drak hlídal bájné [[zlaté rouno]], ale vyskytují se i v [[Akkadská říše|akkadském]] [[epos]]u [[Enúma eliš]] napsaného mezi 18.-7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání boha [[Re (bůh)|Ra]] s hadím drakem [[Apop]]em. Dále se objevují v germánské mytologii, kde se s drakem utká [[Beowulf]] či [[Sigurd]] (Siegfried).
[[Soubor:Wyvern_Liber_Floridus.jpg|thumb|
Andělé v čele se [[Michael (archanděl)|archandělem Michaelem]] bojují s drakem.
]]
Tradice výskytu draků je velice stará. Představa draků vznikala pravděpodobně mnohem dříve, než lidstvo objevilo možnost své poznatky zapisovat. Existují doklady z antického Řecka, kde drak hlídal bájné [[zlaté rouno]], ale vyskytují se i v [[Akkadská říše|akkadském]] [[epos]]u [[Enúma eliš]] napsaného mezi 18.-7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání boha [[Re (bůh)|Ra]] s hadím drakem [[Apop]]em. Dále se objevují v germánské mytologii, kde se s drakem utká [[Thór]] nebo [[Siegfried]] (s drakem Fafnirem).<ref name="drak_evropsky" />
 
V češtině kromě výrazu drak existuje také označení '''saň.''' Z [[heraldika|heraldického]] hlediska je drak dvounohý tvor, chrlící oheň, a saň je tvor čtyřnohý, který oheň obvykle nechrlí,<ref>{{Citace monografie
Řádek 53 ⟶ 51:
 
=== Západní draci ===
Představa draka v západní kultuře vychází původně především z hada, jehož podoba se s místem a časem výrazně mění: získává křídla, jeden a později dva páry nohou, může mít jednu, dvě, tři i více hlav, často chrlí oheň či má jedovatý dech. Na středověkých vyobrazeních převládá drak s hadím tělem a dlouhým ocasem, ušatou hlavou připomínající psa, jedním párem dravčích nohou a ptačími křídly. Teprve později začíná převládat vyobrazováni s párem blanitých křídel, připomínajících netopýra. Během novověku pak draci postupně získávají stále častěji ještěří atributy: dva páry nohou, šupinatou kůži a rohy.
 
Na středověkých vyobrazeních převládá drak s hadím tělem a dlouhým ocasem, ušatou hlavou připomínající psa, jedním párem dravčích nohou a ptačími křídly. Teprve později začíná převládat vyobrazováni s párem blanitých křídel, připomínajících netopýra. Během novověku pak draci postupně získávají stále častěji ještěří atributy: dva páry nohou, šupinatou kůži a rohy.
 
Západní draci často bývají spojování se silami zla a chaosu, výjimku tvoří například [[Wales|velšské]] pověsti.
Řádek 74 ⟶ 70:
[[Apop]] je spíše démon v podobě obrovského hada, je to nepřítel boha [[Re (bůh)|Re]]. Byl ztělesněním nepřátelských sil, které ohrožovaly plavbu sluneční lodi, byl příčinou stmívání, přítmí, temných mraků atd.
 
==== BibleŘecko ====
[[Soubor:Herakles Ladon Staatliche Antikensammlungen SL89.jpg|thumb|Vyobrazení Ládóna]]
Velmi významným informačním zdrojem představ o dracích je i [[Bible]]. Ve [[starý zákon|Starém zákoně]] byl pohled na draky ovlivněn myšlenkami národů Předního východu. Jedná se prakticky o [[Židé|židovskou]] úpravu těchto představ. V [[nový zákon|Novém zákoně]] jsou tyto představy ovlivněny [[helénismus|helénismem]] a dalšími proudy určující tehdejší pohled na svět.
V řecké a následně i římské mytologii je situace kolem draků velmi komplikovaná, neboť se jich zde vyskytuje značné množství, přičemž některé příběhy mají více verzí a často se stává, že v některé verzi nějakou činnost dělá drak a v jiné nikoli. Draci zde často vystupují jako představitelé tmy (někdy se stávají i jejím symbolem), jindy vystupují v pozici „hlídacího psa“, vyskytuje se i pojetí jakéhosi „posvátného“ zvířete a vykonavatele vůle bohů.
 
Nejznámějším řeckým drakem je patrně drak vystupující v [[Pověst o zlatém rounu|Pověsti o zlatém rounu]], kde [[Argonauti|Argonauté]] přijedou získat [[zlaté rouno]] do [[Kolchida|Kolchidy]]. Zde nejprve [[Iásón]] dostane za úkol osít pole dračími zuby (tento čin se stal základem mnoha přísloví), z této setby vyrostou vojáci, kteří se mezi sebou pobijí. Přestože Iásón splnil úkol zlaté rouno nedostane, proto se ho rozhodne získat lstí v čemž mu pomůže [[Médeia]], která uspí draka střežícího toto rouno. Do této pověsti zasáhnou draci ještě jednou, a to když Médeia prchá na voze, který tahnou dva okřídlení draci boha slunce [[Heliós|Helia]].
V [[Bible|Bibli]] se vyskytuje relativně dost draků, náhled na ně se změnil a nejsou ničím jiným než zlovolnými, nepojmenovanými bytostmi, jejichž osud není nijak zkoumán. Prostě vystupují jako součást nějakého příběhu, ve kterém nehrají hlavní roli.
 
Dalším velmi známým drakem je drak zabitý [[Kadmos|Kadmem]], který po objevení vhodného místa pro založení [[Théby|Théb]] narazí na draka, který zabije jeho společníky, ale Kadmos ho nakonec zabije. Jeho zuby osel pole a vyrostlí vojáci mu pomohli založit město a on se stal jejich králem. Jako starý svého činu lituje a nakonec se sám promění ve velkého hada – draka.
 
Stohlavý drak [[Ládón]], potomek nymfy [[Echidna|Echidny]] a storukého obra [[Týfón]]a, střeží zlatá jablka v zahradě [[Hesperidky|Hespedirek]].
 
Trochu atypickým drakem byl [[Delfynes]], kterého stvořila bohyně [[Gáia]] při válce s nebesy a kterého zabil [[Apollón]].
 
Latinské slovo ''draco, –ónis'', znamená jak „drak“, tak i „had“, v důsledku čehož byli draci ještě dlouho zaměňováni s hady.
 
==== ŘeckoBible ====
Velmi významným informačním zdrojem představ o dracích je i [[Bible]]. Ve [[starý zákon|Starém zákoně]] byl pohled na draky ovlivněn myšlenkami národů Předního východu. Jedná se prakticky o [[Židé|židovskou]] úpravu těchto představ. V [[nový zákon|Novém zákoně]] jsou tyto představy ovlivněny [[helénismus|helénismem]] a dalšími proudy určující tehdejší pohled na svět. V [[Bible|Bibli]] se vyskytuje relativně dost draků, náhled na ně se změnil a nejsou ničím jiným než zlovolnými, nepojmenovanými bytostmi, jejichž osud není nijak zkoumán. Prostě vystupují jako součást nějakého příběhu, ve kterém nehrají hlavní roli.
 
Velmi zajímavá je [[Kniha Henochova]], kde je přímo vysloveno, že v den [[potopa světa|Potopy světa]] dojde k rozdělení dvou „oblud“ (draků) z nichž jedna bude samice – [[Leviatan]] (mořská) a druhá samec [[Behemot]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 103 ⟶ 111:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Ve [[Kniha zjevení|Zjevení XII]], kde se vyskytuje největší drak „ocasem smetl třetinu hvězd z nebe“, tímto drakem byl samotný [[Satan]]. Velice zvláštní je zabití babylonského draka, kterého [[Daniel (prorok)|prorok Daniel]] nakrmil šiškami z tuku, smoly a chlupů a drak poté pukl.
}}</ref>
 
Ve [[Kniha zjevení|Zjevení XII]], kde se vyskytuje největší drak „ocasem smetl třetinu hvězd z nebe“, tímto drakem byl samotný [[Satan]]. Velice zvláštní je zabití babylonského draka, kterého [[Daniel (prorok)|prorok Daniel]] nakrmil šiškami z tuku, smoly a chlupů a drak poté pukl.
 
==== Řecko ====
[[Soubor:Herakles Ladon Staatliche Antikensammlungen SL89.jpg|thumb|Vyobrazení Ládóna]]
V řecké a následně i římské mytologii je situace kolem draků velmi komplikovaná, neboť se jich zde vyskytuje značné množství, přičemž některé příběhy mají více verzí a často se stává, že v některé verzi nějakou činnost dělá drak a v jiné nikoli. Draci zde často vystupují jako představitelé tmy (někdy se stávají i jejím symbolem), jindy vystupují v pozici „hlídacího psa“, vyskytuje se i pojetí jakéhosi „posvátného“ zvířete a vykonavatele vůle bohů.
 
Nejznámějším řeckým drakem je patrně drak vystupující v [[Pověst o zlatém rounu|Pověsti o zlatém rounu]], kde [[Argonauti|Argonauté]] přijedou získat [[zlaté rouno]] do [[Kolchida|Kolchidy]]. Zde nejprve [[Iásón]] dostane za úkol osít pole dračími zuby (tento čin se stal základem mnoha přísloví), z této setby vyrostou vojáci, kteří se mezi sebou pobijí. Přestože Iásón splnil úkol zlaté rouno nedostane, proto se ho rozhodne získat lstí v čemž mu pomůže [[Médeia]], která uspí draka střežícího toto rouno. Do této pověsti zasáhnou draci ještě jednou a to když Médeia prchá na voze, který tahnou dva okřídlení draci boha slunce [[Heliós|Helia]].
 
Dalším velmi známým drakem je drak zabitý [[Kadmos|Kadmem]], který po objevení vhodného místa pro založení [[Théby|Théb]] narazí na draka, který zabije jeho společníky, ale Kadmos ho nakonec zabije. Jeho zuby osel pole a vyrostlí vojáci mu pomohli založit město a on se stal jejich králem. Jako starý svého činu lituje a nakonec se sám promění ve velkého hada – draka.
 
Stohlavý drak [[Ládón]], potomek nymfy [[Echidna|Echidny]] a storukého obra [[Týfón]]a, střeží zlatá jablka v zahradě [[Hesperidky|Hespedirek]].
 
Trochu atypickým drakem byl [[Delfynes]], kterého stvořila bohyně [[Gáia]] při válce s nebesy a kterého zabil [[Apollón]].
 
Latinské slovo ''draco, –ónis'', znamená jak „drak“, tak i „had“, v důsledku čehož byli draci ještě dlouho zaměňováni s hady.
 
==== Severská mytologie ====
[[Jörmungandr]] (Midgardsormr) vyskytující se v [[severská mytologie|severské mytologii]] je sice častěji považován za mořského hada, ale může být i drak. Podle [[Edda|Eddy]] se jedná o hlavního protivníka boha hromu [[Thór]]a.
[[File:AberdeenBestiaryFolio065vDragonDetail.jpg|thumb|356x356px|
 
Typické středověké zobrazení draka bojujícího ze slonem. Ilustrace z Aberdeenského bestiáře, 12. století.
]]
==== Středověká Evropa ====
[[Soubor:Flag of Wales 2.svg|thumb|Vlajka [[Wales]]u]]
 
Draky se zabývalo velké množství odborné literatury. Evropské pojetí draka se vyvíjelo poměrně složitou cestou, přičemž zásadní dopad na evropské pojetí draků měla samozřejmě [[Bible]], z dalších významných myslitelů lze uvést [[Svatý Augustin|svatého Augustina]], který pravděpodobně jako první uvádí představu, že dračí křídla jsou podobná netopýřím (tuto představu neopustila evropská animace a film dodnes) a že vzduch okolo draka je zamořen jeho dechem. Toto tvrzení je zajímavé - dnes se soudí, že vzniklo ze skutečnosti, že v jeskyních (kde draci měli žít) byl zatuchlý vzduch. Nicméně v době sv. Augustýna nebylo zcela běžné, aby drak žil v jeskyni, naopak ještě mnoho let po jeho smrti se předpokládalo, že draci žijí v [[Etiopie|Etiopii]] a v podobných zemích.
 
Řádek 166 ⟶ 158:
==== Slovanský drak ====
{{Viz též|Zmej}}
'''[[Zmej]] ''' je bájná bytost ve [[Slovanská mytologie|slovanské mytologii]]. V [[Rusko|ruské]] mytologii ho lidé nazývali z'''mejzmej garynyč''', v [[Bulharsko|bulharské]] '''zmej''', ve staroslovanské a [[Ukrajina|ukrajinské]] '''zmaj''', stejně tak v [[Srbsko|srbské]], [[Chorvatsko|chorvatské]], [[Bosna (historická země)|bosenské]] a [[Slovinsko|slovinské]], a '''żmij''' v [[Polsko|Polsku]]. Základ slova pochází z ruského "zmeja" - [[Hadi|had]], [[zmije]].
 
Objevuje se také pojem '''smok''' ('''šmok,'' ''zmok ''či '''zmok'zmek''), což má být jakýsi dračí předstupeň, dráče. Smok se prý vyvine z hada, kterého žádný člověk nespatřil po dobu sedmi let.<ref>{{Citace monografie
 
Řádek 181 ⟶ 173:
}}
</ref> Ovšem slova ''zmaj'' i ''smok'' jsou obecně [[slovanské jazyky|slovanského]] původu, a např. v [[polština|polštině]] ''smok'' označuje jakéhokoli draka.
 
V západoslovenském okruhu patří mezi známé pověsti například ta o [[Krakov|krakovském]] drakovi. V českém prostředí drak vystupuje například v pověsti o [[Bruncvík|Brunclíkovi]], kde vystupuje drak jménem Bazilišek.
 
=== Dálný východ ===
Řádek 208 ⟶ 202:
Heraldický drak
]]
Mezi [[obecné figury|obecnými figurami]] se v [[heraldika|heraldice]] rozlišuje především '''drak''' a '''saň'''. Drak (v anglosaském prostředí nazývaný w''yvern'') má dvě nohy, pár křídel a obvykle chrlí oheň. Saň (anglicky ''dragon'') má čtyři nohy, pár křídel a obvykle oheň nechrlí.
 
=== Heraldika ===
Kromě saně a draka se vyskytují ještě další tvorové, sdílející s draky určité rysy, jako kupříkladu [[bazilišek]] (tvor s hadím tělem a ocasem, jedním párem nohou, kohoutí hlavou a dračími křídly, v anglosaské terminologie ''cockatirice'') či [[panter (heraldika)|panter]] (zvíře chrlící oheň a podobné lvu).
Mezi [[obecné figury|obecnými figurami]] se v [[heraldika|heraldice]] rozlišuje především '''drak''' a '''saň'''. Drak (v anglosaském prostředí nazývaný w''yvern'') má dvě nohy, pár křídel a obvykle chrlí oheň. Saň (anglicky ''dragon'') má čtyři nohy, pár křídel a obvykle oheň nechrlí.
[[Soubor:DdraigFlag_of_Wales_2.svg|thumb|
Heraldická saň
Saň na vlajce [[Wales]]u.
]]
oheň. Saň (anglicky ''dragon'') má čtyři nohy, pár křídel a obvykle oheň nechrlí.
Spíše mimo české prostředí se vyskytují i další, jako kupříkladu [[amfisbéna]] (drakovité stvoření s druhou hlavou na ocase), [[amfiptéra]] (okřídlený had), hydra (vícehlavá saň), "[[lindworm]]" (anglické označení pro draka bez křídel - nezaměňovat s německým "lindwurm", což znamená drak obecně) a další.
 
Kromě saně a draka se vyskytují ještě další tvorové, sdílející s draky určité rysy, jako kupříkladu [[bazilišek]] (tvor s hadím tělem a ocasem, jedním párem nohou, kohoutí hlavou a dračími křídly, v anglosaské terminologie ''cockatirice'') či [[panter (heraldika)|panter]] (zvíře chrlící oheň a podobné lvu).
 
Spíše mimo české prostředí se vyskytují i další, jako kupříkladu [[amfisbéna]] (drakovité stvoření s druhou hlavou na ocase), [[amfiptéra]] (okřídlený had), [[hydra]] (vícehlavá saň), "[[lindworm]]" (anglické označení pro draka bez křídel - nezaměňovat s německým "lindwurm", což znamená drak obecně) a další.
[[Soubor:Trutnov_CoA_CZ.jpg|thumb|
Znak města Trutnova
Řádek 238 ⟶ 236:
}}</ref> Někdy je také doprovázen postavou sv. Jiří, jako je tomu např. u [[Vysoké Mýto|Vysokého Mýta]].
 
=== Vlajky ===
Symbol draka či saně se vyskytuje též na [[vlajka|vlajkách]] [[Wales]]u a [[Bhútánská vlajka|Bhútánu]].