Karen Horneyová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava formální stránky článku, nové odkazy
m úprava formulace
Řádek 2:
'''Karen Horneyová''' ([[16. září]] [[1885]] [[Hamburk]], [[Německo]] - [[4. prosinec|4. prosince]] [[1952]] [[New York]], [[New York (stát)|stát New York]]) byla [[Spojené státy americké|americká]] [[psycholog|psycholožka]] a psychiatrička [[Německo|německého]] původu. Je spolu s [[Erich Fromm|Erichem Frommem]] a H. S. Sullivanem představitelkou [[neopsychoanalýza|neopsychoanalýzy]], konkrétně [[kulturní psychoanalýza|kulturní psychoanalýzy]], vzdalující se od biologického [[determinismus|determinismu]] klasického [[psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Podle [[kulturní psychoanalýza|kulturní psychoanalýzy]] nemají na lidské chování nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí. Spoluzaložila [[Americký institut psychoanalýzy]].
 
Karen Horneyová vystudovala v [[Německo|Německu]] [[medicína|medicínu]], ale v roce 1932 emigrovala do [[Spojené státy americké|USA]]. Vstoupila do Psychoanalytického institutu, ale protože se čím dál víc odkláněla od klasické psychoanalýzy, dostávala se do sporu s kolegy. V roce 1941 z Institutu Horneyová odešla a založila Asociaci pro rozvoj psychoanalýzy, jejímiž členy byli také [[Erich Fromm]] a [[Harry Sullivan|H. S. Sullivan]].
 
S klasickou [[psychoanalýza|psychoanalýzou]] souhlasila pouze v tom, že '''rozhodující úlohu ve vývoji osobnosti mají zážitky z dětství'''. Podle Horneyové se dítě rodí do světa plného problémů. Je-li dítě v rodině často vystaveno vlivům [[neuróza|neurotických]] problémů členů rodiny; jsou-li rodiče panovační, přehnaně opatrující, nadržují – li sourozencům, cítí se nejisté a zranitelné – přemáhá ho tzv. '''základní úzkost''' – pocit osamocenosti a bezmocnosti v nepřátelském světě. Dítě si proti této základní úzkosti vytváří obranu, která má podobu určitého přístupu k okolnímu světu a k ostatním lidem. Tato přístup přetrvává až do dospělosti. aJako projevuje se jakoo [[neuróza|neurotickýneurotickém]] postoj.postoji Teno značněněm ovlivňujemluvíme vztahve chvíli, kdy jeden z tzv. pohybů ve vztahu k lidem avýrazně okolnímupřevažuje, světustává se strnulým a rigidním.
 
Existují '''3 typy [[neuróza|neurotického]] postoje''' neboli '''pohybů''':
* '''Pohyb k lidem''' – vzniká z předpokladu, že druzí poskytnou člověku pomoc a ochranu, když se jim podrobí. Neurotik tohoto typu se snaží přiřadit k nejsilnějšímu jedinci. [[láska|Lásku]] si snaží zasloužit oddaným sloužením partnerovi. Toto mnohdy vede až k sebeobětování nebo sebezničení.
* '''Pohyb proti lidem''' – předpoklad, že mocnému se nikdo neodváží ubližovat. Příčinou tohoto postoje není síla, ale [[úzkost]] a strach. Takový neurotik si myslí, že svět je jen nepřátelský a podle toho se musíme chovat. Neurotik se obává, že bude oklamán nebo vykořisťován, na druhou stranu mu působí potěšení činit toto druhým, protože moc a majetek jsou podle něj cestou k tomu, jak se ubránit světu.
Řádek 17:
* že mateřství je pouhou kompenzací za [[závidění penisu]] (tvrdila, že mateřství může být znak biologické nadřazenosti žen nad muži)
 
Napsala esej ''Problémy v manželství''.
 
[[Kategorie:Američtí psychologové|Horneyová, Karen]]