Vyhoštění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aktualizace - nový trestní zákoník + zjednodušení odkazů
Výkon trestu vyhoštění, Přerušení výkonu trestu vyhoštění
Řádek 27:
 
== Výkon trestu vyhoštění ==
[[Soud]] při uložení trestu vyhoštění určuje, kam má být odsouzený vyhoštěn. Realizace trestu je však plně v rukou [[Policie České republiky]]. Soud ji pouze vyrozumí o nabytí [[právní moc]]i rozhodnutí, kterým bylo vyhoštění uloženo, stejně jako odsouzeného vyzve, aby z České republiky neprodleně vycestoval. Může mu ale také poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání nutných záležitostí. Pokud by však hrozilo, že se bude skrývat, může být vzat do tzv. [[vazba (právo)|vyhošťovací vazby]].<ref>§ 350b a § 350c trestního řádu</ref> Za situace, kdy odsouzený požádal o mezinárodní ochranu ( azyl ) a soud shledá, že tato žádost není zjevně bezdůvodná, předseda senátu i bez žádosti odloží výkon trestu vyhoštění. O tomto pak uvědomí orgán příslušný k rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a požádá ho, aby mu oznámil výsledek řízení. Jestliže by se odsouzený po vyhoštění vrátil a během trestu se zdržoval na českém území, šlo by o trestný čin ''Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání''.<ref>§ 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku</ref>
 
== [[Přerušení výkonu trestu vyhoštění]] ==
Podle novely účinné od 1. ledna 2014 může předseda senátu z důležitých důvodů přerušit výkon trestu odnětí svobody na potřebnou dobu. Pokud důvody přerušení pominou, předseda senátu jej odvolá. Tato doba se potom nezapočítává do doby výkonu trestu. Jestliže pak po vyhlášení rozsudku, kterým se ukládá trest vyhoštění, nastanou skutečnosti, pro které nelze trest vyhoštění uložit, soud od jeho výkonu nebo jeho zbytku upustí.
== Správní vyhoštění ==
Kromě tohoto trestu existuje ještě podobné administrativní opatření, tzv. [[správní vyhoštění]].<ref>§ 118–123a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů</ref> Mluvíme zde o situaci, kdy forma zákazu nemusí mít povahu trestu. Správní vyhoštění je vymezené zákonem č. 326/1999 Sb. a nedobrovolně ukončuje pobyt cizince na území České republiky a zároveň stanovuje dobu, po kterou bez splnění zákonem výslovně stanovených podmínek nesmí cizinec na území České republiky vstoupit. To může postihnout pouze cizince, protože pro [[státní občanství České republiky|české občany]] platí bezvýjimečná ústavní zásada svobodného vstupu na území státu a nemožnosti je k opuštění vlasti nutit.<ref>Čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod</ref>