Ugarit: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 29:
Za vlády '''Ibiranua''' ([[1235 př. n. l.|1235]]-[[1225 př. n. l.|1225]]/[[1220 př. n. l.|1220]]) musela chetitská říše čelit vzmáhající se Asýrii. Ibiranu se oženil s princeznou '''Tryl''', která - podobně jako její předchůdkyně Ahat-Milku - žila velmi dlouho a podílela se na vládě patrně až do pádu Ugaritu.
'''Niqmadu III.''' ([[1225 př. n. l.|1225]]/[[1220 př. n. l.|1220]]-[[1215 př. n. l.|1215]]) nastoupil po svém otci Ibiranuovi. Chetitská říše ztrácela na síle a Ugarit se pomalu vymaňoval z její moci. Existují záznamy o nepravidelném či nedostatečném odvádění dávek z Ugaritu a o stále samostatnějším jednání tohoto města. Snad jako snahu o upevnění chetitsko-ugaritských vztahů můžeme chápat sňatek
Posledním známým panovníkem Ugaritu byl '''Amurapi''' ([[1215 př. n. l.|1215]]-?). Ugarit se tváří v tvář slábnoucí chetitské říši, v níž kromě ekonomické krize probíhaly nástupnické zmatky a spory, začíná orientovat na Egypt, ale i ten má co do činění s vnitřní krizí.
Právě v této době počínajícího mocenského vakua v oblasti se na scéně objevily tzv. [[mořské národy]], táhnoucí pravděpodobně z balkánských a egejských oblastí na jih. Za oběť jim padla kyperská kultura, i když na její obranu např. sám Ugarit připravil 150 lodí sloužících k přepravě chetitského vojska na ostrov. Chetité nadále nejsou s to odolat tomuto náporu a tak je Ugarit, stejně jako ostatní města, nucen se o sebe postarat sám. Jelikož ugaritská administrativa pracovala až do posledních okamžiků života města, máme relativně podrobné zprávy až do jeho konce. Královský dvůr patrně město opustil zavčasu a stáhl se do vnitrozemí (kam přesně, není zřejmé). Poslední dochovaný list je adresován starším města a slibuje
== Prameny ==
| |||