Josefov (Jaroměř): Porovnání verzí

Pevnost vyprojektoval francouzský fortifikační inženýr v rakouských službách [[Claude-Benoit Duhamel de Querlonde]] (* 11. dubna 1721 v Toul; † 18. února 1808 ve Vídni). Protože se jednalo o vojenskou stavbu, tak se samozřejmě dbalo o udržení vojenského tajemství. Vojsko, které dbalo na pořádek, našlo u tesaře Ignáce Pábila nákresy pevnosti, za což byl následně pověšen.{{Doplňte zdroj}} Pozvaní kutnohorští a slovenští havíři se postarali o vykopání podzemí. Pevnost byla dokončena v roce [[1787]]. Výbuchem revoluce ve Francii [[1789]] se však mocenské a strategické poměry zcela změnily.

 

 

Josefov ztratil status pevnosti v roce [[1888]], ale na charakteru pevnosti se to neprojevilo a vojenská posádka zde zůstala. Hradby již však nikdo neudržoval. Postupně byly zbourány všechny pevnostní brány [[1891]], [[1904]], [[1905]] a rozebírány pevnostní objekty včetně nejdostupnějších částí pevnostních chodeb. Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována pro armádní i civilní použití. V důsledku těchto úprav došlo k další devastaci některých unikátních vojenských staveb. Likvidace pevnostních objektů se zastavila po r. 1950. Josefov byl v roce 1949 administrativním rozhodnutím sloučen s Jaroměří. Po roce 1960 byly do něj stěhovány sociálně nepřizpůsobivé osoby. V souměstí dnes fakticky neexistuje reálná politická síla pro záchranu tohoto unikátního pevnostního objektu. Během první světové války zde byl [[zajatecký tábor]], většina kasárenských objektů stále sloužila rakousko-uherské armády. Objekty zajateckého tábora využila haličská armáda a uprchlíci z Ukrajiny. Následně zde byl do roku [[1924]] [[internační tábor]]. Velkou část vojenských staveb až do roku 1995 využívali vojáci československé a v letech 1968-1991 i sovětské armády. Po opuštění armádou a postupném předání do rukou města se pro velkou část objektů nepodařilo nalézt nové využití, dochází k jejich devastaci a rozkrádání zařízení. Vzhledem k rozlehlosti, specifickému dispozičnímu i objemovému řešení většiny bývalých vojenských objektů je jejich revitalizace velmi problematická (především dělostřelecká kasárna a vojenská nemocnice).