Wikipedie:Věrohodné zdroje: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Definice pojmů: rozdělení na Fakta a názory a Upřednostňujte sekundární zdroje |
→Upřednostňujte sekundární zdroje: oddělení pokynů od definicí; mírné zkrácení a odkaz na vymezení v závazném pravidle |
||
Řádek 20:
=== Upřednostňujte sekundární zdroje ===
{{Nápověda podrobně|Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Primární a sekundární zdroj informací}}
* '''[[Primární zdroj]]''' je dokument nebo osobně provedený důkaz o jistém stavu věcí; jinými slovy, zdroj velmi blízký situaci, o níž je psáno. Termín se velmi často vztahuje k dokumentu vytvořenému účastníkem nebo pozorovatelem události. Může to být oficiální zpráva, původní dopis, zpráva novináře, který událost sledoval na místě, nebo autobiografie. Statistiky zpracované důvěryhodnou agenturou se považují za primární zdroje. Obecně by články ve Wikipedii neměly záviset na primárních zdrojích, ale spíše na věrohodných sekundárních zdrojích, vyznačujících se opatrným využíváním materiálu z primárních zdrojů. Užití většiny materiálů z primárních zdrojů vyžaduje netriviální dovednosti, zvláště v případě historických témat. Články ve Wikipedii smějí užívat primárních zdrojů, jen pokud byly publikovány důvěryhodným vydavatelem, například soudní zápisy publikované soudním stenografem nebo redigované kolekce historických dokumentů. '''Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele.''' Podívejte se na [[Wikipedie:Žádný vlastní výzkum]] a [[Wikipedie:Ověřitelnost]].▼
* '''[[Primární zdroj]]''' je zdroj blízký situaci, o níž je psáno. Termín se často vztahuje k dokumentu vytvořenému účastníkem nebo pozorovatelem události, jako je oficiální zpráva, původní dopis, zpráva novináře, který událost sledoval na místě, nebo autobiografie. Ale za primární zdroje se považují též např. statistiky zpracované důvěryhodnou agenturou.
* '''[[Nápověda:Sekundární zdroj|Sekundární zdroj]]''' shrnuje jeden nebo více primárních a sekundárních zdrojů. Sekundární zdroje psané vědci a poté publikované vědeckými časopisy prošly pečlivou kontrolou kvality a lze je považovat za autoritativní.
* '''[[Terciární zdroj]]''' obvykle shrnuje sekundární zdroje. Encyklopedie jsou příkladem terciárních zdrojů.
Wikipedie je '''terciární''' zdroj. Wikipedie nemůže citovat sama sebe, a to ani jinou jazykovou verzi Wikipedie, jako ''zdroj'' – to by byla sebereference. Při hledání zdrojů je třeba vyloučit ty, které samy citují některou jazykovou verzi Wikipedie. Velké množství seriózních informací lze najít v terciárních zdrojích, jako je například ''[[Ottův slovník naučný]]''. Nepodepsané články v encyklopediích jsou často vytvářeny zaměstnanci, kteří nemusejí být odborníky, ale i když tyto články nemají týž stupeň věrohodnosti, pro účely Wikipedie je lze brát jako věrohodné zdroje. Pokud však mají [[Wikipedie:wikipedisté|wikipedisté]] ambice napsat ''lepší'' encyklopedii, než jsou dosavadní,<ref>Jimbo Wales: „Naším cílem je dosáhnout kvality Britannicy nebo ji předstihnout.“ („[http://www.nature.com/news/2005/051212/full/438900a.html Internet encyclopaedias go head to head]“ v časopise ''[[Nature]]'', prosinec 2005)</ref> nemůžeme si vystačit se závislostí obsahu na terciárních zdrojích.
▲
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že '''sekundární zdroje''' jsou hlavním typem materiálů, na které by se měly články ve Wikipedii odkazovat ve svých referencích.
== Neozdrojovaný text ==
| |||