Čínské znaky: Porovnání verzí

V čínských znacích se neodráží výslovnost tak přímým způsobem, jako je tomu u latinky v případech mnoha jazyků. Velice zjednodušeně řečeno, téměř pro každý [[morfém]] (část slova) existuje zvláštní [[grafém]] (grafický prvek - znak, znaménko, značka). Tento fakt samozřejmě značně ztěžuje výuku čtení a psaní jak u cizinců, tak u Číňanů, a je velkou brzdou [[gramotnost]]i: na rozdíl od evropských jazyků, kde počet znaků obvykle nepřesahuje 50, čínských znaků jsou tisíce. Obecně řečeno, v jedné době je v užívání přibližně 5000–6000 znaků. Největší slovníky obsahují kolem 80 000 znaků, drtivá většina z nich je však dávno nepoužívána, případně se jedná o varianty (až 1/3).

Na druhou stranu jsou zde i nesporné výhody: v jazykově roztříštěné [[Čína|Číně]] se spousta vzájemně nesrozumitelných (byť příbuzných) jazyků a dialektů píše těmi samými čínskými znaky. Mluvčí kantonštiny se nedomluví s mluvčím standardní čínštiny, ale pokud jsou oba gramotní, mohou si psát. Z podobného důvodu také čínské televizní stanice vysílají filmy v čínském znění s čínskými titulky. V obdobné funkci jako [[lingua franca]] (zprostředkující jazyk) řadu staletí byla v Evropě užívána [[latina]] a nyní takto slouží celosvětově [[angličtina]].