Johannes Urzidil: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život: otec se psal s ž |
m ref |
||
Řádek 18:
== Život ==
[[Soubor:UrzidilPlaquePrague.jpg|thumb|Pamětní deska Johannesa Urzidila na bývalé budově německého gymnázia, Praha 1, Na Příkopě 16]]
Narodil se v rodině železničního úředníka Ing. Josefa Uržidila<ref>[http://johannes-urzidil.cz/zivot.html Životopis Johannesa Urzidila] na stránkách johannes-urzidil.cz</ref> a jeho ženy Elise Metzelesové, provdané Steinitzové, která si do svazku přivedla sedm dětí z předešlého manželství. Jediným jejich společným dítětem byl Johannes. U jeho porodu asistoval lékař a básník [[Hugo Salus]]. Matka zemřela 7. ledna [[1900]], když Johannesovi nebyly ani čtyři roky. Jeho otec se podruhé oženil s Češkou Marií Mostbeckovou.
V roce [[1906]] začal studovat na německém gymnáziu v ulici Na Příkopech. Zatímco na obecné škole patřil jako syn úředníka k „zámožným“ žákům, na gymnáziu ho jeho bohatší spolužáci mezi sebe nepřijali, takže se cítil osamocen. V roce [[1913]] otiskl první verše v [[Prager Tagblatt]]u pod pseudonymem Hans Elmar (jméno hrdiny z knihy pozdějšího nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Carl Spitteler|Carla Spittelera]]). Maturitu složil v roce [[1914]] a následně se zapsal na pražské německé universitě studium [[Germanistika|germanistiky]], [[Slavistika|slavistiky]] a [[Dějiny umění|dějin umění]]. Ve stejné době začal navštěvovat kavárnu Arco. Zde se seznámil s předními pražskými německými literáty, jako byli například: [[Franz Kafka]], [[Max Brod]], [[Franz Werfel]], [[Egon Erwin Kisch]], [[Oskar Kuh]], [[Ernst Weiss]], [[Ludwig Winder]], [[Karl Brand]], [[Felix Weltsch]] nebo [[Oskar Baum]]. Stal se vyznavačem [[Expresionismus|expresionismu]], spolu s vydavatelem [[Leo Reiss]]em od roku [[1917]] připravoval a od roku [[1918]] redigoval brněnský expresionistický časopis ''Der Mensch''. V letech 1915–1917 se seznámil s českými malíři [[Václav Špála|Václavem Špálou]], [[Vlastislav Hofman|Vlastislavem Hofmanem]] a [[Rudolf Kremlička|Rudolfem Kremličkou]]. V letech [[1916]]-[[1918]] sloužil v rakousko-uherské armádě, kde pracoval v zásobovacích skladech v Praze – Holešovicích. Zde se seznámil s [[Jaroslav Topič|Jaroslavem Topičem]] (synem a nástupcem nakladatele [[František Topič|Františka Topiče]]). Jeho prostřednictvím se seznámil v roce 1918 s malířem [[Jan Zrzavý|Janem Zrzavým]].
| |||