Miroslav Mráz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu
mem (informace)|
Řádek 3:
O jeho životě lze zjistit jen málo přesných zpráv. Mráz ve svých četných [[životopis]]ech často mystifikoval a proto je k dispozici jen malé množství použitelných informací. Po druhé světové válce se údajně objevil v [[herec]]kém prostředí ([[Realistické divadlo]]), byl pokládán za poměrně talentovaného, postupem času vstoupil do služeb [[Státní bezpečnost|StB]] a především z tohoto důvodu se v roce [[1953]] dostal k rozhlasu, kde fungoval nejen jako redaktor, ale i jako její agent, nasazený na rozhlasové pracovníky. Poté, co byl jeho pořad zrušen, teatrálně vystoupil z [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], přihlásil se k [[judaismus|judaismu]] a s povolením československých úřadů emigroval do [[Izrael]]e, kde krátce nato zemřel. Přesné datum a místo smrti se ale zatím nepodařilo zjistit.
 
Nejvýznamnější a veřejnosti dosud nejznámější část jeho díla tvoří kratičké, asi minutové, silně prokomunistické rozhlasové [[fejeton]]y, které rozhlas vysílal každodenně v letech [[1969]]–[[1970]], které byly ohlašovány jménem Xaver. Jejich charakter odpovídal spíše stalinistickému období než sedmdesátým letům, kdy již takto tupé, bezohledné útoky vůči [[emigrace|emigraci]] a západnímu světu působily spíše směšně. Do povědomí veřejnosti přešly jako [[mem (informace)|mem]], nápisy ''[[Servít je vůl]]'' nahradily na některých místech nápisy typu „''Servíte promiň, vůl je Xaver''“. Komunistické vedení rozhlasu si uvědomilo, že jeho agitační pořady na veřejnost působí spíše směšně a proto pořad nejen stáhlo z vysílání, ale i fyzicky zničilo většinu nahrávek. Z asi čtyř set pořadů se díky nahrávkám posluchačů dochovaly jen čtyři.
 
Za svého života publikoval jen jediný [[román]], poloautobiografickou dělnickou baladu ''Jen hrobař zaplakal'' ([[1974]] a znovu [[2001]]). Tento román se setkal s relativním úspěchem, byl dokonce přeložen do [[maďarština|maďarštiny]] (''Csak a sírásó könnyezte meg''). Údajně měl také v rukopise několik dalších rozhlasových i prozaických textů, ty ale nikdy nepublikoval. Tvořil také dramatická pásma pro vojenské umělecké soubory a socialisticko-realistické divadelní hry (hrála se jediná: ''Myši a hvězdy'').