Gramofonová deska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 41:
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z důvodu nedostatku šelaku na trhu, americká nahrávací společnost [[V-Disc]] začala z PVC lisovat desky se stejnými parametry jako desky šelakové. Tyto desky bylo možno přehrát na běžném gramofonu rychlostí 78 ot/min a jejich výhodou byla oproti šelaku nerozbitnost a nízká hmotnost. Desky se pro tyto vlastnosti osvědčily ve vojenských dodávkách pro bojující americké vojáky v zámoří. Bez povšimnutí nezůstal ani nižší šum desek z PVC.
Roku [[1939]] se konkurenční americká nahrávací společnost [[Columbia Records]] rozhodla pokračovat ve vývoji technologie dlouhohrajících desek z PVC, započatém společností RCA Victor. Vývojový tým pod vedením doktora [[Peter Goldmark|Petra Goldmarka]] se rozhodl dále zúžit záznamovou drážku na desce a pro přehrávání použít tenčí hrot s menším poloměrem zaoblení. Toto zúžení bylo nutné, nejen z důvodu dalšího prodloužení záznamové doby, ale také z důvodu možnosti záznamu vysokých kmitočtů (tónů) i při nižších otáčkách desky. Skupina vývojářů pojala úkol komplexně s cílem vyvinout spotřebitelsky spolehlivý, nenákladný gramofonový systém. To se také podařilo roku [[1948]], kdy byla novinářům na New York Press Conference představena nová dlouhohrající LP deska o průměru 30 cm, rychlosti otáčení 33⅓ ot/min a s novou úzkou drážkou zvanou microgroove (mikrodrážka). Tedy standard gramofonové desky používaný dodnes. Záznam na desce byl však stále ještě monofonní, ale na jednu stranu desky se vměstnala až 20minutová nahrávka.
=== „Válka rychlostí“ ===
| |||