Botanická zahrada Univerzity Karlovy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Upřesněn správný název zahradnické společnosti |
→Historie: doplněno správné jméno zahradnické společnosti a jména prof. Kosteletzského |
||
Řádek 11:
O zřízení botanické zahrady usiloval kolem roku [[1752]] první profesor lékařství a botaniky na Univerzitě Karlově [[Scotti de Compostella]]. Zahrada byla zřízena roku [[1775]] na [[Smíchov]]ě v místech dřívější jezuitské zahrady v okolí dnešního smíchovského předmostí [[Jiráskův most|Jiráskova mostu]]. Dnešní [[Dienzenhoferovy sady]] jsou zbytkem původní botanické zahrady.
V polovině [[19. století]] zahradu vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a byla údajně považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Měla exteriéry, 9 [[skleník]]ů a obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd [[Rostliny|rostlin]].
Po vážném poškození povodní [[2. září|2.]] a [[3. září]] [[1890]] a také v souvislosti s rozvojem a industrializací [[Smíchov]]a univerzita přemístila zahradu pod Slupskou stráň na [[Nové Město (Praha)|Nové Město]].
Slupskou zahradu od roku [[1845]] budovala
Po [[uzavření českých vysokých škol]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla česká zahrada jako tzv. české oddělení připojena k německé.
Řádek 21:
Spojenecký [[nálet]] na Prahu [[14. únor]]a [[1945]] zcela zničil německé skleníky a poškodil české. Zahrada dále působila s dnešním názvem Botanická zahrada Univerzity Karlovy. Německé skleníky již nebyly obnoveny, české byly v letech [[1946]]–[[1949]] zcela přestavěny.
V roce [[1995]] byl na [[skleník]]y ze čtyřicátých let vydán havarijní výměr. V letech [[1996]]–[[1999]] byly skleníky [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstruovány]], a to v souladu s vůlí [[památkář]]ů do podoby, jakou měly skleníky ze čtyřicátých let. [[Projektant]]em rekonstrukce byl arch. Dvořák a generálním dodavatelem firma Konsit a. s. Praha.
== Budovy a expozice ==
| |||