Láliš: Porovnání verzí

'''Láliš''' ({{Vjazyce2|ku|''Laliş''}}) je horské údolí, které se nachází v Šechanském distriktu [[Ninive (guvernorát)|guvernorátu Ninive]] v [[Irák]]u, asi 60 km severovýchodně od [[Mosul]]u. Nachází se zde svatyně a hrobka šejcha [[Adí ibn Musáfir|Adího ibn Musáfira]], nejvýznamnějšího náboženského vůdce [[Jezídové|jezídů]]. Jezídové navštěvují svatyni během jejich nejvýznamnějšího svátku Slavnosti shromáždění, která se koná na podzim 6. až 13. října; ale i jindy. Každý jezíd by měl alespoň jednou za život vykonat pouť do této svatyně. U vstupu do údolí je most Pírá silát (Most přímé cesty), který tvoří hranici mezi světským a posvátným územím, za ním musí poutníci zout boty a chodit bosí. Nachází se zde dva prameny, Bílý pramen (Kányjá spí) a pramen [[Zamzam]] (Zemzem), který je prý pod zemí propojen s pramenem stejného jména v [[Mekka|Mekce]]. V nich by se každý jezíd měl nejen nechat pokřtít, ale i po smrti by v něm měl být namočen jeho pohřební rubáš, aby se mohl vstoupit do ráje. Z Láliše si poutníci odnášejí posvátnou půdu, která je s pomocí vody ze Zamzamu vytvarována do kuliček (berát). Jsou považovány za "posvátné kameny" a hrají důležitou roli v mnoha náboženských obřadech.