Visuté zahrady Semiramidiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
úprava nadpisů a odkazů, otazníky sejmuty
Řádek 2:
'''Visuté zahrady Semiramidiny''' (také označovány jako ''Visuté zahrady babylónské'') jsou jeden ze [[Sedm divů světa|sedmi divů světa]].
 
== Popis stavby ==
Podle [[pověst]]i byly vybudovány pro královnu [[Amytis]], která vyrostla v zelené Médii a proto [[Nebukadnesar II.|Nabuchodonozor II.]] přikázal kolem roku [[600 př. n. l.]] postavit visuté zahrady na terasách [[palác]]e, aby ji potěšil. O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Zahrady popisovali zejména [[Starověké Řecko|starořečtí]] historikové, mimo jiné [[Strabón]] a [[Diodóros Sicilský]]. Podle zmíněných popisů byly zahrady zavlažovány prameny vody, které stékaly dolů po hradbách a zavlažovaly tak všechny rostliny.
 
Druhý div světa - okouzlující visuté zahrady královny Semiramis v Babylóně, které svou krásou předčily monumentálnost babylónských hradeb, zikkuratu i Mardukovy cesty.
 
== Semiramis ==
Kdo byla záhadná Semiramis?
Visuté zahrady byly dříve považovány za okouzlující místo, které ale existovalo jen ve fantazii básníků. Důvod k tomu zadávala samotná Šammuramat, řecky zvaná Semiramis. Její život byl totiž znám jen z mýtů: v Sýrii existovalo město Aškalon, u
něhož se rozprostíralo jezero, u jehož břehu stál chrám bohyně Derketó. Ta se z Afroditína popudu zamilovala do obyčejného muže a jejich vztah jí přinesl dceru. Ze zlosti nad nerovným manželstvím s prostým člověkem Derketó mladíka zabila a svou dceru hodila do moře, odkud ji zachránili holubi. Poté děvčátko nalezli nějací pastýři a odnesli jej dobytčímu inspektorovi Simovi, který ji pojmenoval Semiramis, což v syrštině znamená ,,holubice." Dívka dospěla a byla nejen krásná, ale i moudrá. Zamiloval se do ní Onnés, královský rádce, a vzal si ji za ženu. Semiramis mu porodila dva syny. Jenomže Onnés nebyl jediný, kdo Semiramis miloval. Taktéž si získala srdce krále Nina, který Onnésovi za ni nabízel svou dceru. Onnés se ze strachu před králem zbláznil a oběsil se. Ninos si tedy Semiramis vzal za manželku, ta mu porodila syna Ninia a po králově smrti se sama ujala vlády. Chtěla předčít svého zesnulého chotě, a proto založila město Babylón, kolem kterého postavila mocné hradby a také postavila vysoký chrám s věží, na které konali Chaldejci pozorování hvězd. Rovněž říši rozšířila o mnohá území a když ji po skončení válek její syn usiloval o život, sama se vlády vzdala v jeho prospěch, proměnila se v holubici a odletěla. Tato pohádková verze má i mnohé jiné. Semiramis však skutečně byla historickou osobou.
 
== Objevení visutých zahrad: ==
Díky pověstem o Semiramis tedy byly i zmíněné visuté zahrady považovány za pohádku. Ale Koldewey je našel! Na pahorku Karsu našel jednoho dne podivné klenby, což by nebylo nic neobyčejného. Byly to však první klenby nalezené v Mezopotámii. Přikázal kopat dělníkům dál a objevoval více zajímavých věcí, jako například sloupy z kamene - kámen byl v Mezopotámii jedním z nejvzácnějších stavebních materiálů, dále studnu, o které se původně mohl domnívat, že je věží nějaké stavby, ale po vykopávkách se prokázalo, že jde opravdu o studni s trojitou spirálovitou šachtou. Jelikož byl Koldewey i znalcem kanalizací, okamžitě ho napadla bláznivá myšlenka. Začal proto hledat informace v dílech Diodóra, Strabóna a Béróssa, ve kterých se dozvěděl, že kamene se použilo při stavbách v celém Babylónu jen dvakrát - na severní straně Kasru, kde už ho objevil a na visutých zahradách Semiramidiných. Současně také prostudoval Strabónův popis zahrad, který se shodoval s průřezem nalezeného komplexu u Karsu.
 
== Vzhled visutých zahrad ==
Jak visuté zahrady vypadaly?
Podle Filóna se visutými zahradami nazývaly takové zahrady, jejichž rostliny se zdvihaly vysoko do vzduchu. Nacházely se v ní kamenné sloupy, které nesly celou tíhu stavby, zavodňovací systémy, palmové trámy a především nejrůznější rostlinstvo. . Její krása předčila všechny známe stavby Babylónu a právem je tedy Strabónem popisována jako jeden ze sedmi divů světa. Ten ji popisoval takto: ,,Zahrada tvoří čtverec, drží na klenbách spočívajících z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou vyplněny hlínou, takže na nich mohou růst i největší stromy. Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na nich jsou spirálová čerpadla, která čerpají vodu z Eufratu."
Nejen pro krásu však byly visuté zahrady Semiramidiny označeny za jeden z divů světa. Zasloužila se o to také originalita myšlenky a zároveň důmyslnost čerpacího zařízení. Přestože se už dnes na tento skvost nemůžeme podívat, zůstaly nám po ní rekonstrukce novodobých odborníků a malířů.
 
Archeolog [[Robert Koldewey]] vykopal v [[Babylón]]ě zbytky kamenné stavby, která bývá mnohdy s visutými zahradami ztotožňována.
 
== Externí odkazy ==
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1870 Článek na serveru Antika]
 
== Související články ==
* [[Sedm divů světa]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1870 Článek na serveru Antika]
{{commonscat|Hanging Gardens of Babylon}}