Odvolání: Porovnání verzí

Odvolání v [[Civilní proces|občanském soudním řízení]] může podat každý účastník řízení, v taxativně stanovených řízeních i [[státní zástupce]], do 15 dnů od doručení rozhodnutí. V odvolacím řízení se však projevuje obecná tendence směřující k tzv. ''koncentraci řízení'', a tak je např. nepřípustné uplatňovat nové důkazy, pokud strana mohla tyto důkazy uplatnit (a věděla o jejich relevanci) už v řízení u soudu prvního stupně. V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody striktně omezeny, např. se nelze odvolat proti [[Usnesení (soud)|usnesení]], jímž soud pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání) nebo jímž schválil [[smír]], stejně jako není možné odvolání proti [[Rozsudek|rozsudkům]] v tzv. bagatelních věcech (spory o [[plnění]] do 10&nbsp;000 Kč).<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 99/1963 Sb. | název = [[občanský soudní řád]] | poznámka = (dále jen „o"o. s. ř.“)" | paragraf = 202-205b | vydání = 4. prosince 1963 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>

Opožděně podané odvolání odmítne už soud prvního stupně,<ref>§ 208 odst. 1 o. s. ř.</ref> jinak rozhoduje ''odvolací soud'' (u rozhodnutí [[Okresní soud|soudů okresních]] jím je [[Krajský soud|soud krajský]], u rozhodnutí soudů krajských [[Vrchní soud|soud vrchní]]). V [[Nesporné řízení|nesporném řízení]] se uplatňuje systém úplné apelace, ve [[Sporné řízení|sporném]] pak systém neúplné apelace, kdy soud přezkoumává napadené rozhodnutí jen v mezích podaného odvolání. Zjištěným skutkovým stavem ale odvolací soud vázán není a může jak provedené [[dokazování]] zopakovat, tak provést důkazy nové, má-li to za potřebné.<ref>§ 212–213a o. s. ř.</ref> Neoprávněně podané odvolání odmítne, jinak buď věcně správné rozhodnutí potvrdí či je jako nesprávné změní, případně jako vadné či nepřezkoumatelné zcela či zčásti zruší. V takovém případě pak buď věc postoupí příslušnému orgánu, řízení zastaví nebo věc vrátí se závazným právním názorem soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.<ref>§ 218–226 o. s. ř.</ref>

Odvolání je třeba podat do osmi dnů od doručení rozsudsku a mohou ho podat jak [[státní zástupce]], tak [[obžalovaný]], případně i jeho příbuzní, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu [[újma|škody]], nebo zúčastněná osoba proti výroku o [[zabrání věci]]. V neprospěch obžalovaného ale jen státní zástupce či poškozený.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 141/1961 Sb. | název = trestní[[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]] | poznámka = dále jen „tr"tr. ř.“)" | paragraf = 246-248 | vydání = 29. listopadu 1961 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref> Opožděně nebo neoprávněně podané odvolání odvolací soud zamítne, pokud nebude splňovat všechny zákonné náležitosti, tak je odmítne. Zamítne jej také tehdy, pokud odvolání shledá nedůvodným, jinak rozsudek zcela nebo částečně zruší a buď věc postoupí jinému příslušnému orgánu, trestní stíhání přeruší či zastaví, věc vrátí státnímu zástupci k došetření či soudu prvního stupně k novému rozhodnutí, nebo ve věci rozhodne sám. Sám ale nemůže obžalovaného uznat vinným skutkem, pro který již byl napadeným rozhodnutím zproštěn, a nemůže ho také uznat vinným těžším trestným činem (zásada zákazu ''[[reformatio in peius]]''). Pokud věc vrátí soudu prvního stupně, je ten poté vázán právním názorem soudu odvolacího.<ref>§ 253–264 tr. ř.</ref>