Říše Ťin (1115–1234): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava ''Jang-c'-ťiang'' → ''Jang-c’-ťiang''; typograficky správnější
Řádek 128:
Od počátku 13. století byla říše Ťin pod tlakem [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. [[Čingischán]] nejdříve (1205) vedl Mongoly proti [[Tanguti|Tangutům]] a o čtyři roky později je porazil. Roku 1211 kolem 50 tisíc mongolských jezdců zaútočilo na ťinskou říši, přičemž získali na svou stranu i Kitany a džürčenské nespokojence. Ťinská armáda měla půl miliónu mužů se 150 tisíci jezdci, ale ustoupila ze Západního hlavního města (dnešního [[Ta-tchung]]u). Další rok Mongolové vytáhli na sever a vyrabovali ťinské Východní hlavní město. Roku 1213 oblehli Střední hlavní město (Čung-tu, dnešní [[Peking]]). Následující rok souhlasili Ťinové s mírem. Vzápětí císař Süan-cung opustil Čung-tu a přesídlil do Jižního hlavního města (dnešní [[Kchaj-feng]]).
 
Roku 1216 bojechtivá frakce dvora přesvědčila císaře k útoku na říši Sung, ale roku 1219 byla ťinská armáda poražena na [[Jang-c'c’-ťiang]], na stejném místě, kde utrpěl porážku Chaj-ling roku 1161. Ťinové nyní vedli válku na dvou frontách, kterou si nemohli dovolit. Navíc císař [[Aj-cung]] vyhrál boj o nástupnictví nad svým bratrem, rychle ukončil boje a vrátil se do hlavního města. Uzavřel mír s Tanguty, spojenci Mongolů.
 
Roku 1227 zemřel Čingischán na tažení proti Tangutům. Jeho syn [[Ögödej]] roku 1232 zaútočil na říši Ťin s pomocí Jižních Sungů. Džürčenové se bránili, ale když mongolská armáda zaútočila na Kchaj-feng, Aj-cung uprchl na jih. Mongolsko-sungští spojenci roku 1233 vydrancovali ťinskou metropoli. Následující rok Aj-cung spáchal sebevraždu, aby se vyhnul zajetí a říše Ťin zanikla.<ref name="multiref1"/> O její území se podělily mongolská a sungská říše. Nicméně mongolsko-sungské územní spory o bývalé ťinské země vedly k nové válce.