Místokrálovství Nová Granada: Porovnání verzí

[[Soubor:Viceroyalty of New Granada (orthographic projection).svg|thumb|Místokrálovství Nová Granada]]

[[Soubor:Virreinato de Santafé y Capitanía General de Venezuela.jpg|thumb|Místokrálovství v roce 1739]]

 

První Španělé se na tomto území usadili roku [[1514]]. Po založení měst [[Santa Marta]] ([[1525]]) a [[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]] ([[1533]]) bylo pobřeží pevně ve španělských rukou a započala kolonizace vnitrozemí. [[Conquista]]dor [[Gonzalo Jiménez de Quesada]], který při tažení k jihu kolonizoval rozlehlou oblast podél řeky [[Magdalena (řeka)|Magdalena]], porazil mocný [[Indiáni|indiánský]] kmen [[Čibčové|Čibčů]] a roku [[1538]] založil město [[Bogotá|Bogotu]] (Santa Fé de Bogotá), nazval celou oblast ''El nuevo reino de Granada'' (Nové granadské království - podle maurského [[Granada|granadského]] království v jižním Španělsku, dobytého roku [[1492]]).

Nově ustavené místokrálovství zahrnovalo území dnešní [[Kolumbie]], [[Panama|Panamy]], [[Venezuela|Venezuely]], [[Ekvádor]]u, severovýchodních částí [[Peru]], západní části [[Guyana|Guyany]] a severní části [[Brazílie]]. Nejednalo se o jednotné území - některé části Nové Granady podléhaly zvláštní správě (''[[generální kapitanát]]'' v [[Caracas]]u, ''[[presidencie]]'' v [[Quito|Quitu]]). Tyto tradice pak po získání nezávislosti ve 20. letech [[19. století]] přes veškeré úsilí [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]] vedly k odtržení [[Venezuela|Venezuely]] a [[Ekvádor]]u. Název ''Nová Granada'' (zahrnující dnešní Kolumbii a Panamu) byl oficiálně užíván ještě několik desetiletí (''Republika Nová Granada'' [[1832]]-[[1858]], ''Granadská konfederace'' [[1858]]-[[1863]]), poté došlo k přejmenování na ''Kolumbii''. V konzervativních kruzích však označení Nová Granada přežívalo ještě dlouho. I dnes se někdy v sousedních zemích mluví o Kolumbijcích jako o ''neogranadinos''.

 

 

{{Španělská říše}}