Morava: Porovnání verzí

Od roku [[1641]] bylo správním centrem Moravy [[Brno]]. Předtím se o správu země dělilo s [[Olomouc]]í, která je dodnes centrem [[Moravská církevní provincie|římskokatolické duchovní správy]] Moravy.

Deseti nejvýznamnějšími městy podle počtu obyvatel jsou (podle stavu k [[1. leden|1. 1]]. [[2012]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 | url = http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf | datum vydání = 31.5.2012 | datum přístupu = 4.6.2012 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>):

# [[Ostrava]] – 299&nbsp;622 (rozkládá se po obou stranách historické [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské zemské hranice]], na Moravě se nacházejí části [[Moravská Ostrava]] a jiné)

# [[Jihlava]] – 50&nbsp;669 (původně ležící jen na Moravě, v současnosti se rozkládající po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|moravsko-české zemské hranice]])

Mezi významná města z hlediska evropských dějin patří především [[Slavkov u Brna|Slavkov]], kupř. v [[Paříž]]i nalezneme náměstí i stanici metra „Slavkovská“ (v orig. [[Gare d'Austerlitz]]), dále z politické historie je to [[Kroměříž]], básnickým jazykem nazývaná též „''hanácké Atény''“,. bývaléBývalé letní sídlo olomouckých arcibiskupů (zámek se zahradami jsou zapsány na seznam kulturního dědictví [[UNESCO]]), v roce [[1848]] na zdejším zámku zasedal ústavodárný říšský sněm a město se stalo na několik měsíců nejvýznamnějším místem rakouské monarchie, nebo. [[Uherské Hradiště]], je pak centrum [[Moravské Slovácko|Moravského Slovácka]] s významnou velkomoravskou archeologickou lokalitou. KroměV shora[[Nový uvedenéJičín|Novém Ostravy,Jičíně]] Frýdku-Místkuumírá av Jihlavy jsou zvláštními i městaroce [[Svitavy1790]] a [[MoravskáErnst TřebováGideon von Laudon]], kteráhistoricky setřetí nacházígeneralissimus nav severozápadnírakouské Moravě,armádě alea administrativnějeden jsouz přiřazenanejvětších k Pardubickému kraji, a městavojevůdců [[Dačice]]18. a [[Slavonicestoletí]], které jsou na jihozápadní Moravě, ovšem administrativně jsou součástí Jihočeského kraje. V moravských městech dodnes nalezneme poměrně velké množství významných památek, včetně mnoha památek světového dědictví UNESCO.

Nejdůležitějšími městy Moravy po zániku Velkomoravské říše byla dnešní města [[Olomouc]], [[Brno]] a [[Znojmo]], a to jako sídelní města tzv. ''[[údělné knížectví|moravských údělů]]''. Krátce po vzniku [[Markrabství moravské|Moravského markrabství]] ve [[12. století]] až do poloviny [[17. století]] byla nejdůležitějšími městy už jen Olomouc a Brno, obě města se po většinu tohoto období musela dělit o moc rovným dílem, neboť [[moravský zemský sněm|zemský sněm]] a [[moravský zemský soud|zemský soud]] střídavě zasedal v obou městech a kvůli tomu byly i pravidelně přemisťovány [[moravské zemské desky|zemské desky]].

Avšak tím významnějším městem byla do poloviny 14. století stále Olomouc, a to především proto, že zde již od roku 1063 sídlil [[Arcidiecéze olomoucká|biskup]],<ref>[http://www.ado.cz/obsah/historie-arcibiskupstvi Historie arcibiskupství | Arcidiecéze olomoucká]</ref> Olomouc té doby bývá právem považována za kulturní a duchovní [[metropole|metropoli]] Moravy. Za vlády [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ve 14. století se Brno stalo trvalým sídlem tehdejších vládců Moravy, moravských markrabat, jejich sídelním hradem byl hrad [[Špilberk]]<ref name="spilberkhistorie">[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=historie-hradu Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna]</ref> a v této době, a to především za vlády [[Jošt Moravský|krále Jošta Moravského]], bylo předním moravským městem Brno.

Poté od [[15. století]] lze mluvit spíše o vyrovnaném významu obou měst, a to až do poloviny [[17. století]]. V roce [[1573]] byla v Olomouci založena první a na několik dalších století i jediná [[Univerzita Palackého v Olomouci|univerzita]] na území Moravy (na krátký čas přesunuta do Brna). V roce [[1639]] došlo ke zřízení [[Královský tribunál|královského tribunálu]] v Brně, významného zeměpanského úřadu s rozsáhlými správními a soudními pravomocemi, který poté na krátkou doby sídlil i v Olomouci. Do Brna se definitivně přestěhovaly celé zemské desky (předtím přibližně polovina vedena v Olomouci a druhá polovina v Brně) i s královským tribunálem a bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu až na příkaz markraběte a císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], konkrétně v letech [[1641]] až [[1642]].<ref>[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=550 Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna]</ref> Navíc roku 1642 se Olomouc po 40 dnech obléhání vzdala [[Švédsko|Švédům]], Brno se tak fakticky stalo jediným hlavním městem Moravy.<ref>[http://czechtravels.sweb.cz/Mesta/olomouc.htm Města – Olomouc]</ref><ref>[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Historie města Brna]</ref><ref>[http://www.brno-jihomoravsky-kraj.cz/brno/historie.php Historie – Brno]</ref><ref>[http://www.turistika.cz/mista/hlavni-mesto-moravy-brno hlavní město MORAVY-BRNO, Brno a okolí]</ref> K tomu přispěla i neobyčejně rozsáhlá devastace Olomouce osmiletým pobytem nepřátelských vojsk.<ref>[http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history_%28cesky%29 Historie města « Základní informace « Olomouc Tourism]</ref>

<nowiki> </nowiki>K tomu přispěla i neobyčejně rozsáhlá devastace Olomouce osmiletým pobytem nepřátelských vojsk.<ref>[http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history_%28cesky%29 Historie města « Základní informace « Olomouc Tourism]</ref> V roce [[1749]] byl v Brně založen moravský soudní a politický senát. Spor obou měst ovšem stále pokračoval a Olomouc několikrát žádala navrácení jejího původního postavení, včetně navrácení královského tribunálu, přestože byl původně zřízen v Brně a v Olomouci sídlil jen krátkou dobu. Např. královna [[Marie Terezie]] po úspěšném odražení pruské armády udělila Olomouci formální titul "Královské hlavní město".<ref>[http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/11935 prof. František Mezihorák ''Vzkřísíme "Hlavní město Olomouc"?'' ]</ref> Tento dlouhý spor byl ale ukončen až moravským markrabětem a císařem [[Josef II.]] v roce 1782,<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> který přiznal Brnu nárok být definitivně jediným ohniskem politické moci na Moravě, což bylo později roku 1849 potvrzeno Moravskou zemskou ústavou.<ref>§ 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské</ref> Brno zůstalo hlavní městem autonomní země do roku 1949, kdy byla komunistickou vládou zemská samospráva zrušena a nahrazena [[kraje v Česku|kraji]], které nerespektují zemské hranice, krajské zřízení bylo předtím zavedeno už v 16. století, ovšem respektující zemskou hranici a tím i autonomii země. Dodejme, že dvakrát vznikla [[země Moravskoslezská]] (1782–1849[[1782]]–[[1849]] a 1928–1948[[1928]]–[[1948]]) v čele s guberniem sídlícím v Brně.

První písemná zmínka o Moravanech pochází z [[Letopisy království Franků|Letopisů království Franků]] k roku [[822]].<ref>[http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_lfr822.htm Letopisy království Franků k roku 822]</ref> Značná část obyvatel Moravy dříve mluvila německy, mnozí z nich byli po roce [[1946]] deportováni. Existují spory o to, zda jsou dnes Moravané nebo nejsou samostatným národem, většina obyvatel Moravy se hlásí k české národnosti. Ve srovnání s obyvatelstvem [[Čechy|Čech]] jsou Moravané výrazně častěji věřící.

Mezi Velkomoravskou říší a [[Byzantská říše|Byzancí]] byla v roce [[863]] uzavřena dohoda. [[Císař]] [[Michael III.]] vyšel vstříc žádosti knížete Rostislava a vyslal na Moravu [[misie|misii]] vedenou „[[soluň]]skými bratry“ [[Svatý Cyril|Konstantinem]] a [[Svatý Metoděj|Metodějem]]. Jejich zásluhou se Velkomoravská říše stala kolébkou slovanské vzdělanosti a začala se tu šířit východní větev [[křesťanství]]. Druhý z věrozvěstů se o něco později stal prvním a jediným [[Moravsko-panonská diecéze|moravsko-panonským]] [[arcibiskup]]em.

Po zániku říše v letech [[906]]/[[907]] existuje pro následující století jen minimum písemných zpráv. Je pravděpodobné, že teritorium nynější Moravy se dostalo pod vliv [[Uhersko|Uher]] popř. [[Polsko|Polska]], přičemž zbytky původní světské a církevní správy byly patrně zachovány.

Teprve až po několikanásobné porážce Uhrů v letech [[955]] a [[965]] si Moravu postupně pod své panství získal český kníže [[Boleslav I.]] Hranice Moravy byly v této době značně odlišné od jejich současného průběhu. Na jihu zasahovala přirozená hranice jižněji až do severní části dnešního Dolních Rakous, na východě vedla po západním úpatí [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]]. Severní hranice nebyla dlouho zřejmá, probíhala zhruba hlubokými hvozdy na dnešním jižním pomezí Opavska.

Roku [[1003]] se zmocnila Moravy polská vojska [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava Chrabrého]]. Do kdy Polsko Moravu podrželo není přesně známo – její opětovné ovládnutí (až po Bílé Karpaty) [[Přemyslovci|Přemyslovcem]] [[Oldřich (kníže)|Oldřichem]] se klade do roku [[1019]] nebo do r. [[1029]]. Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]], [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] a [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] k Uhrám. Oldřich dal zemi do správy svému synu [[Břetislav I.|Břetislavovi I.]].