Verze z 29. 4. 2014, 12:26 editovat JirkaSv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 16 270 editací rv – vandal ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 7. 2014, 15:39 editovat zrušit editaci Pavouk (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 899 editací Aktualizace současnosti=nárůst. Výmaz části o ČR:, jeuž v článku Fotovoltaika v Česku. Přidání grafu vývoj ceny. Přejít na další porovnání →
Řádek 3: [[Soubor:Solarní (fotovoltaická) elektrárna v České Skalici (okres Náchod).jpg\|thumb\|Solární elektrárna v [[Česká Skalice\|České Skalici]] o výkonu 2800 kW ve špičce]] '''Fotovoltaika''' je metoda přímé přeměny [[sluneční záření\|slunečního záření]] na [[elektřina\|elektřinu]] ([[stejnosměrný proud]]) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičových [[fotodioda\|fotodiodách]]. Jednotlivé diody se nazývají [[Fotovoltaický článek\|fotovoltaické články]] a jsou obvykle spojovány do větších celků - fotovoltaických panelů. Samotné články jsou dvojího typu - krystalické nebo tenkovrstvé. Krystalické články jsou vytvořeny na tenkých deskách polovodičového materiálu, tenkovrstvé články jsou přímo nanášeny na sklo nebo jinou podložku. V krystalických technologiích převažuje křemík, a to monokrystalický nebo multikrystalický, jiné materiály jsou používány pouze ve speciálních aplikacích. Tenkovrstvých technologií je celá řada, například [[amorfní křemík]] a [[mikrokrystalický křemík]], jejichž kombinace se nazývá tandem, dále [[telurid kadmia]] a [[CIGS]] sloučeniny. Díky rostoucímu zájmu o [[obnovitelný zdroj energie\|obnovitelné zdroje]] energie a dotacím se výroba fotovoltaických panelů a systémů v poslední době značně zdokonalila.<ref name="German PV market">[http://www.solarbuzz.com/FastFactsGermany.htm German PV market]</ref><ref>[http://www.renewableenergyaccess.com/rea/news/story?id=47861 BP Solar to Expand Its Solar Cell Plants in Spain and India]</ref><ref>[http://www.technologyreview.com/read_article.aspx?id=17025&ch=biztech Large-Scale, Cheap Solar Electricity]</ref> V roce 2013 se její rychle rostoucí kapacita zvýšila o 38 procent na celkových celosvětových instalovaných 139 GW. To je umožňuje roční produkci nejméně 160 terawatthodin (TWh) elektřiny nebo uspokojení 0,85 procent poptávky elektřiny na Zemi.<ref name="epia-2014">{{cite web\|title=Global Market Outlook for Photovoltaics 2014-2018\|url=http://www.epia.org/fileadmin/user_upload/Publications/EPIA_Global_Market_Outlook_for_Photovoltaics_2014-2018_-_Medium_Res.pdf\|website=www.epia.org\|publisher=EPIA - European Photovoltaic Industry Association\|accessdate=12 June 2014\|archiveurl=http://www.webcitation.org/6QGSvAF7w\|archivedate=12 June 2014}}</ref><ref name="iea-pvps-snapshot-1992-2013">{{cite web \|url=http://www.iea-pvps.org/fileadmin/dam/public/report/statistics/PVPS_report_-_A_Snapshot_of_Global_PV_-_1992-2013_-_final_3.pdf \|title=Snapshot of Global PV 1992-2013 \|work=2nd Edition ISBN 978-3-906042-19-0 \|publisher=International Energy Agency - Photovoltaic Power Systems Programme \|date=2014 \|archiveurl=http://www.webcitation.org/6Obzux7nw \|archivedate=5 April 2014 \|deadurl=no}}</ref> == Podstata == Řádek 29 ⟶ 31: == Současnost == [[File:PV capacity growth EPIA forecast 2014-2018.jpg\|thumb\|320px\|Předpoklad celosvětového růstu výkonu FV energie do roku 2018 ~~[[Soubor:SolarGIS-Solar-map-Czech-Republic-cz.png\|thumb\|Sluneční záření v České republice - průměrný roční úhrn.]]~~ {\| style="margin-top: 4px; font-size: 85%;" Výroba elektřiny ze slunečního záření se od roku 2002 zdvojnásobuje každé dva roky, tempem 48% za rok čímž se stává nejrychleji se rozvíjející technologií na výrobu energie <ref>[http://www.socialfunds.com/news/article.cgi/2639.html Solar Expected to Maintain its Status as the World's Fastest-Growing Energy Technology]</ref>. Do konce roku 2008 bylo celosvětově nainstalováno 15000 MW \|- <ref name="re">[[REN21]] (2009). [http://www.ren21.net/pdf/RE_GSR_2009_update.pdf Renewables Global Status Report: 2009 Update] p. 12.</ref><ref name="globalsolar">[http://www.prlog.org/10198293-global-solar-photovoltaic-market-analysis-and-forecasts-to-2020.html Global Solar Photovoltaic Market Analysis and Forecasts to 2020]</ref>. \| valign = top \| ~~Přibližně 90% této kapacity je připojeno na síť~~ \| {{legenda\|#5080C2\|Historická data}} ~~<ref>[http://www.huliq.com/18313/ge-invests-delivers-one-of-worlds-largest-solar-power-plants GE Invests, Delivers One of World's Largest Solar Power Plants]</ref>.~~ \| valign = top \| \| {{legenda\|#DF948F\|Nízký scénář}} V roce 2007 bylo na celém světě nainstalováno 2,826 gigawattů špičkových (GWp) a v roce 2008 již celosvětová instalace činila 5,95 gigawatů špičkových (GWp) což je nárůst o 110%.<ref name="buzz">[http://www.solarbuzz.com/Marketbuzz2008-intro.htm MarketBuzz 2008: Annual World Solar Photovoltaic Industry Report]</ref><ref>[http://www.solarbuzz.com/Marketbuzz2009-intro.htm World PV Industry Report Summary] March 16, 2009 retrieved 28 March 2009</ref> Většina těchto instalací (89%) je nainstalována ve třech zemích - [[Německo]], [[Japonsko]] a [[Spojené státy americké\|Spojené státy]]. Indie schválila ambiciózní solární program výstavby solárních zařízení o výkonu 200 [[watt\|gigawattů]] do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce [[2009]].<ref>Miroslav Šuta: [http://suta.blog.respekt.cz/c/96614/Indie-planuje-100-solarnich-Temelinu.html ndie plánuje 100 solárních Temelínů], respekt.cz, 7. 2. 2010</ref> \| valign = top \| \| {{legenda\|#C24E4E\|Vysoký scénář}} Podle organizace ''Navigant Consulting and Electronic Trend Publications'' se předpokládá, že v roce [[2012]] bude celosvětová instalace těchto systémů 18.8 gigawattů špičkových (GWp).{{Fakt/dne\|20100221165307}} \|} ]] Fotovoltaické systémy rychle rostou ze zanedbatelné úrovně na celkovou světovou kapacitu 139 gigawattů (GW), na konci roku 2013. Celkový výkon všech světových FV článků za kalendářní rok je asi 160 miliard kWh elektřiny. <ref name="epia-2013-market-report">{{cite web \|url=http://www.epia.org/news/publications/ \|title=Market Report 2013 (02) \|work=EPIA-publications \|publisher=European Photovoltaic Industry Association \|date=March 2014 \|archiveurl=http://www.webcitation.org/6OZUAnCzU \|archivedate=4 April 2014 \|deadurl=no}}</ref> <ref name="epia-2013">{{cite web \|url=http://www.epia.org/news/publications/ \|title=Global Market Outlook for Photovoltaics 2013-2017 \|author=European Photovoltaic Industry Association \|year=2013}}</ref> To je dostatečné na pokrytí ročních potřeb 40 milionů domácností ve světě a představuje to 0,85 procent celosvětové poptávky po elektřině. Více než 100 zemí využívat solární fotovoltaické články. <ref name="iea-pvps-snapshot-1992-2013"></ref> <ref name="ren21-2011">{{cite web \|url=http://www.ren21.net/REN21Activities/GlobalStatusReport.aspx \|title=Renewables 2011: Global Status Report \|publisher=[[REN21]] \|year=2011 \|page=22}}</ref> Nejrychleji rostoucím trhem je nyní Čína, následovaná Japonskem a Spojenými státy Americkými, zatímco Německo je stále největším světovým výrobcem, uspokojující takto téměř 6 procent svých národních požadavků elektřiny. <ref name="epia-2014"></ref> Fotovoltaika je nyní po vodní a větrné energii, třetí nejdůležitější zdroj energie z obnovitelných zdrojů, pokud jde o celosvětově instalovaného výkon (nepočítaje solární zisky a biomasu). <ref name="epia-2012">{{cite web \|url=http://www.epia.org/fileadmin/user_upload/Publications/Global-Market-Outlook-2016.pdf\|title=Global Market Outlook for Photovoltaics until 2016 \|publisher=[[European Photovoltaic Industry Association\|EPIA]] \|year=2012 \|pages=9, 11, 12, 64}}</ref> Zpráva Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) z roku 2014 odhaduje, že globální instalace panelů v roce 2014 vzroste o 35 až o 52 GW . O Číně se předpokládá, že se v roce 2016 ujme od Německa vedení a stane se největším světovým výrobcem elektřiny z fotovoltaiky. Předpokládá se, že do roku 2018 se po celém světě fotovoltaická kapacita během pěti let zdvojnásobí (nízký scénář 320 GW) nebo dokonce ztrojnásobil (vysoký scénář 430 GW). EPIA také odhaduje, že fotovoltaika bude uspokojovat 10 až 15 procent poptávky po energii v Evropě v roce 2030. Jakkoliv se tato čísla zdají neuvěřitelná tak ve srovnání s ostatními zdroji energie jsou zatím naprosto zanedbatelná (Podíl geotermálních / solárních / větrných zdrojů dohromady činil 0,6% v roce 2006).<ref>[http://www.iea.org/stats/pdf_graphs/29TPESPI.pdf International Energy Agency]</ref> [[Soubor:Vyvoj ceny FV clanku od 1977.svg\|náhled\|vpravo\|Vývoj ceny křemíkových solárních panelů od roku 1977 v amerických dolarech na watt]] Cena fotovoltaiky se díky neustálému vývoji technologií a masivní výrobě neustále snižuje.<ref>Richard M. Swanson. Photovoltaics Power Up, ''Science'', Vol. 324, 15 May 2009, p. 891.</ref> Díky finančním pobídkám, dotacím a výhodným tarifním podmínkám pro energii z fotovoltaiky dochází v mnoha zemích k prudkému nárůstu instalací.▼ Scénař EPIA a [[Greenpeace\|Greenpeace]] "Posun paradigmatu solární generace" (dříve zvaný pokrokový scénář) z roku 2010 ukazuje, že do roku 2030 by 1845 GW fotovoltaických systémů mohlo po celém světě generovat přibližně 2 646 TWh elektřiny za rok. V kombinaci s zlepšením účinnosti využívání energie, by to znamenalo uspokojení potřeb po elektřině více než 9 procent světové populace. V roce 2050 by více než 20 procent veškeré elektřiny mohlo pocházet z fotovoltaiky. <ref name="epia"> [http://www.epia.org/publications/epiapublications/solar-generation-6.html Solar Photovoltaic Electricity Empowering the World] (anglicky). Epia.org (22. září 2012). Citováno dne 31. května 2013.</ref> V České republice byla v roce 2006 nastavena výkupní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren nastavena zcela jinak, než tomu bylo v té době v Německu. Energetický regulační úřad stanovil výkupní cenu shodně pro malé systémy na střechách i pro velké elektrárny na zemi,což se ukázalo jako neprozřetelné. V Německu měly střešní systémy ve srovnání s Českou republikou výkupní cenu vyšší, zatímco pozemní instalace výrazně nižší. Vzhledem k vývoji kurzu koruny a výkupních cen v Německu se situace pro střešní systémy v roce 2007 vyrovnala, pro pozemní instalace se v České republice stala ještě výhodnější. Posílení koruny v roce 2008 a propad cen panelů v roce 2009 vyžadovaly rychlou reakci.<ref>http://kbe.prf.jcu.cz/files/prednasky/verejna_sprava_a_regionalni_rozvoj/fve.doc - Český fotovoltaický tunel</ref> Německý parlament (Bundestag) schválil snížení výkupních cen od poloviny roku 2010. Česká vláda sice již koncem srpna 2009 oznámila záměr snížit od výkupní ceny k 1. 1. 2010, příprava návrhu novely a následné schvalování v Poslanecké sněmovně se však protáhlo až do roku 2010 a platnost novely byla posunuta až na 1. 1. 2011. Díky tomu zůstaly výkupní ceny pro rok 2010 extrémně výhodné, což vedlo k boomu výstavby slunečních elektráren. Pod údajnou hrozbou skokového nárůstu ceny elektrické energie vláda navrhla a Parlament schválil další dvě novely zákonů, jejichž deklarovaným cílem bylo omezení dopadu vyšších cen na koncové odběratele. Obě novely však byly zbytečné, fotovoltaické elektrárny, které nezískaly povolení pro připojení k síti před únorem 2010, připojit nelze a snížená výkupní cena pro rok 2011 odradila i ty, kteří povolení získali, ale nestihli by postavit v roce 2010. ▲Cena fotovoltaiky se díky neustálému vývoji technologií a masivní výrobě neustále snižuje (viz i graf vpravo).<ref>Richard M. Swanson. Photovoltaics Power Up, ''Science'', Vol. 324, 15 May 2009, p. 891.</ref> Díky finančním pobídkám, dotacím a výhodným tarifním podmínkám pro energii z fotovoltaiky dochází v mnoha zemích k prudkému nárůstu instalací. ~~Avšak i v jiných zemích došlo k problému s dotacemi.<ref>http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/britsti-vyrobci-fotovoltaiky-zaluji-vladu - Britští solárníci žalují vládu</ref>~~ == Výhody == Řádek 75 ⟶ 80: === Reference === {{překlad\|jazyk=en\|článek=photovoltaics\|revize=~~334781550~~619141868\|jazyk2=de\|článek2=Photovoltaik\|revize2=68946510}} <references />

Fotovoltaika: Porovnání verzí