Verze z 21. 7. 2014, 22:28 editovat Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací doplnění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 7. 2014, 11:53 editovat zrušit editaci Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 4: ==Geologie a klima== {\| border="3" align="~~right~~left" cellspacing="0" style="margin:auto;"▼ Již před počátkem paleozoika došlo k rozpadu superkontinentu [[Rodinie]] na menší pevniny. Největší pevninou byl obří kontinent [[Gondwana]], jenž se rozkládal od jižního pólu, ale částečně zasahoval přes rovník i na severní polokouli. Tento kontinent v sobě obsahoval dnešní [[Afrika\|Afriku]], [[Jižní Amerika\|Jižní Ameriku]], [[Austrálie\|Austrálii]], [[Antarktida\|Antarktidu]], [[Indie\|Indii]] a další menší části dnešních pevnin. [[Severní Amerika]], [[Sibiř (kontinent)\|Sibiř]], [[Baltika]] tvořily samostatné obří ostrovy.<ref name=kambrex>{{Citace monografie▼ \| příjmení = Macdougall▼ \| jméno = J. Douglas▼ \| titul = Stručné dějiny planety Země▼ \| vydavatel = Dokořán▼ \| místo = Praha▼ \| rok = 2004▼ \| kapitola = Kambrická exploze▼ \| strany = 106-119▼ \| isbn = 80-86569-92-6▼ \| jazyk = ▼ }}</ref>▼ ▲{\| border="3" align="right" cellspacing="0" style="margin:auto;" \|+ '''Stratigrafické schéma paleozoika''' ! style="text-align:center;"\| Perioda Řádek 86 ⟶ 73: \| rowspan="1" \| ~521 - ~541 \|} ▲Již před počátkem paleozoika došlo k rozpadu superkontinentu [[Rodinie]] na menší pevniny. Největší pevninou byl obří kontinent [[Gondwana]], jenž se rozkládal od jižního pólu, ale částečně zasahoval přes rovník i na severní polokouli. Tento kontinent v sobě obsahoval dnešní [[Afrika\|Afriku]], [[Jižní Amerika\|Jižní Ameriku]], [[Austrálie\|Austrálii]], [[Antarktida\|Antarktidu]], [[Indie\|Indii]] a další menší části dnešních pevnin. [[Severní Amerika]], [[Sibiř (kontinent)\|Sibiř]], [[Baltika]] tvořily samostatné obří ostrovy.<ref name=kambrex>{{Citace monografie ▲ \| příjmení = Macdougall ▲ \| jméno = J. Douglas ▲ \| titul = Stručné dějiny planety Země ▲ \| vydavatel = Dokořán ▲ \| místo = Praha ▲ \| rok = 2004 ▲ \| kapitola = Kambrická exploze ▲ \| strany = 106-119 ▲ \| isbn = 80-86569-92-6 ▲ \| jazyk = ▲}}</ref> V průběhu paleozoika ale postupně docházelo ke kolizím těchto pevnin, čímž vznikl na přelomu [[karbon]]u a [[perm]]u nový superkontinent [[Pangea]], jenž se rozkládal od severního pólu až k jižnímu. Kolize pevnin v průběhu utváření Pangey byla provázena [[Hercynské vrásnění\|Variským (Hercynským) vrásněním]], při kterém vznikly rozsáhlá pásemná pohoří dosahující nejspíše značných nadmořských výšek srovnatelných s dnešním [[Himálaj]]em. Tato pohoří však již byla většinou dávno zcela zahlazena [[Eroze\|erozí]]. Při tomto procesu byla utvořena řada [[Geomorfologie\|geomorfologických]] jednotek.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Chlupáč Řádek 128 ⟶ 129: Na počátek období paleozoika klademe tzv. [[kambrickou explozi]], to byl čas globálního explozivního rozvoje mnohobuněčných mořských organismů, které patrně nahradily právě vyhynulé organismy [[Ediakara\|ediakarské]] fauny. Období ukončilo katastrofální vymírání organismů na konci období [[Perm]]u, kdy vymřela valná většina existujících [[Druh (biologie)\|druhů]]. Počátek prvohor je charakteristický prudkým nástupem živočichů vytvářejících pevné schránky, které  se mohou dobře zachovávat v  usazených horninách. Nejprve se jedná o  fauny tzv.  [[Small shelly fosils\|malých zkamenělých schránek (small shelly fosils)]], což je dodnes [[Taxonomie\|taxonomicky]] nezařazená skupina organismů, která  ve  spodním [[kambrium\|kambriu]] rychle dosáhla velkého rozšíření a  podobně náhle ve  středním kambriu mizí. V  průběhu tohoto prvního prvohorního [[Geochronologická perioda\|útvaru]] se již objevuje většina ze  současných živočišných [[kmen (biologie)\|kmenů]]. Jsou to [[měkkýši]], [[členovci]], [[láčkovci]], ale  i  první bezčelistní drobným rybkám podobní [[strunatci]] - tedy praobratlovci.<ref name=geomin>{{Citace monografie \| příjmení = Chlupáč \| jméno = Ivo Řádek 152 ⟶ 153: }}</ref> V [[ordovik]]u pokračuje dále vývoj [[Strunatci\|strunatců]] - objevují se [[Pancířnatci\|pancéřnaté ryby]], nejprve [[bezčelistní\|bezčelistné]], později se pravděpodobně z  žaberních oblouků vyvinuly [[čelist]]i, které nejprve byly u  [[predátor]]ů vyzbrojeny kostěnými destičkami, jež pak nahradily skutečné [[zub]]y; to se ale stalo mnohem později, první fosilie pravých ryb známe z  období [[silur]]u.<ref>MacDougall, s.133-140</ref> Ke svrchnímu [[ordovik]]u existují i  první doklady o  existenci rostlin rostoucích na  souši,<ref>[http://www.scienceworld.cz/aktuality/rostliny-se-na-sous-vypravily-v-ordoviku-4839/ Rostliny se na  souš vypravily už v ordoviku; Science World]</ref> v  [[silur]]u pak vystupují nad  hladinu první [[členovci]]. Mezitím na  přelomu [[ordovik]]u a  [[silur]]u kdošlo k [[Vymírání ordovik-silur\|velkému vymírání druhů]], které  někteří paleontologové považují za  druhé největší. Ačkoli existují určité náznaky o dřívější existenci [[obratlovci\|obratlovců]] pohybujících se po souši, první spolehlivé doklady pocházejí z pozdního [[devon]]u, ke kterému jsou datovány nálezy primitivních [[obojživelníci\|obojživelníků]]. Na území dnešního [[Grónsko\|Grónska]] to byly tvorové rodu ''[[Ichtyostega]]'' a ''[[Acanthostega]]'', ''[[Turelpeton]]'' z [[Rusko\|Ruska]] a ''[[Metaxygnathus]]'' z [[Austrálie]]. Za rybí předky těchto obojživelníků jsou považovány [[Lalokoploutví\|lalokoploutvé ryby]]. Tyto ryby pravděpodobně začaly vylézat na suchou zem proto, že zde nacházely nové zdroje potravy.<ref name=benton>{{Citace sborníku Živočišný vývoj je charakteristický rozvojem všech hlavních recentních kmenů; vývoj obratlovců od primitivních rybovitých praobratlovců pokračoval až k prvním velkým [[plazi\|plazům]]. Rostliny a houby osídlily pevninu; u rostlin pokračoval vývoj od výtrusných až k [[nahosemenné\|nahosemenným]] rostlinám. \| příjmení = Benton \| jméno = Michael ~~== Jednotlivá období ==~~ \| autor = ~~{{Neověřeno část}}~~ \| odkaz na autora = ~~=== Kambrium ===~~ \| titul = Čtyřma nohama na zemi Během [[kambrium\|kambria]] se objevují všechny hlavní živočišné kmeny (jejich vznik je předpokládán již v prekambriu): [[houbovci]] (Porifera), [[žahavci]] (Cnidaria), kmeny dříve řazené do [[červi\|červů]], [[ramenonožci]] (Brachiopoda), [[měkkýši]] (Mollusca), [[členovci]] (Arthropoda), [[ostnokožci]] (Echinodermata) a v pozdním kambriu i [[strunatci]] (Chordata). Nejvýznamnější živočišnou skupinou kambria byli [[trilobiti]] (asi 60 % všech živočišných druhů). Z [[rostliny\|rostlin]] jsou doloženy mořské vápnité řasy. \| odkaz na titul = \| příjmení sestavitele = Gould ~~===Ordovik===~~ \| jméno sestavitele = Stephen Jay Pokračoval především vývoj bezobratlých živočichů v ordovických mořích. Vrcholu svého rozvoje dosáhli trilobiti, z členovců byli také početní [[ostrakodi]]. Významné byly kolonie [[graptoliti\|graptolitů]] z kmene polostrunatců (Hemichordata). Z měkkýšů zaznamenali explozivní vývoj hlavonožci. Z ostnokožců převažovaly ježovky, lilijice a hvězdice. Jako jeden z posledních recentních živočišných kmenů se objevili [[mechovci]] (Bryozoa). Z rostlin se objevují první suchozemské rostliny ([[mechy]] a [[játrovky]]). Jsou doloženy i zbytky hub, které byly pravděpodobně nezbytné pro osídlování souše rostlinami. \| sestavitel = \| sborník = Dějiny planety Země \| odkaz na sborník = \| vydavatel = Columbus \| odkaz na vydavatele = \| místo = Praha \| rok vydání = 1998 \| isbn = 80-7176-722-0 \| url = \| kapitola = \| strany = 79-125 \| jazyk = }}</ref> Obojživelníci se však ještě zcela nedokázali vzdát vodního prostředí, jelikož vejce kladou právě tam a tam také vyrůstají jejich potomci z larválních stádií. Postupující vysušování klimatu související s formováním superkontinentu [[Pangea]] ovšem ve svrchním [[karbon]]u vedlo k vytvoření takové životní strategie, která potřebu vody k rozmnožování eliminovala. Byli to [[plazi]], kteří jako první z obratlovců dokázali zcela přežít v suchém prostředí, začali totiž snášet vejce obalená skořápkou. Ta zárodky chránila před vysušením, zároveň se ve vejci nacházelo dostatek vyživujících látek, které umožnily, že se z vejce vylíhl mladý jedinec, schopný samostatného života.<ref name=benton/> ~~Závěrem ordoviku dochází k masivnímu vymírání druhů.~~ Z období [[karbon]]u se zachovaly obří ložiska [[Černé uhlí\|černého uhlí]], které svědčí o rozsáhlých pralesích v bažinatém prostředí, ve kterých rostly mnohametrové stromové [[Plavuň\|plavuně]] a [[přesličky]], žily zde též neobvykle velké druhy hmyzu, např. známá ''[[Meganeura]]''. ~~=== Silur ===~~ V [[silur]]u byla ještě největší rozmanitost života v [[Moře\|mořích]]. Rozvíjeli se [[koráli]] a [[graptoliti]]. Ze silurských vrstev jsou i první nálezy rybovitých praobratlovců. Některé skupiny organismů však koncem siluru vyhynuly. Objevily se první primitivní cévnaté výtrusné [[rostliny]], které už mohly žít mimo vodní prostředí. Vodu a živiny již nemusely přijímat celým tělem. Přijímaly je kořeny a vedly je jednoduchými cévními svazky. Již během pozdního [[karbon]]u se počíná vyvíjet skupina tzv. [[Savcovití plazi\|savcovitých plazů - synapsidů]]. Jedná se o živočichy, kteří postupně získávají určité savčí znaky. Rozrůzňují se jim zuby, postupně na řezáky, špičáky a další. Mění se čelistní kloub i stavba spodní čelisti - savci mají spodní čelist tvořenou jedinou kostí, zatímco plazí čelist se skládá z několika kostí. Získávají schopnost rodit živá mláďata. Tato skupina se bohatě rozvíjí během [[perm]]u, úspěšně přežívá do [[Mezozoikum\|druhohorního]] [[trias]]u, kdy z větší části vymírá - kromě té skupiny, kterou již můžeme označit za pravé [[Savci\|savce]].<ref name=benton/> ~~=== Devon ===~~ V [[devon]]u nastal prudký rozvoj třídy [[Ryby\|ryb]], včetně ryb lalokoploutvých a dvojdyšných. Z konce období máme důkazy o existenci prvních [[obojživelník]]ů (krytolebců). Rostliny se vyvinuly do mnoha forem. Z devonu pocházejí první [[plavuně]], [[přesličky]] a [[kapradiny]]. Na konci [[perm]]u dochází k největšímu známému vymírání organismů v dějinách Země. Jeho příčiny nejsou objasněny, zdá se však ale, že šlo o souběh několika událostí a víme též, že toto vymírání neprobíhalo zcela náhle, ale postupně během delšího časového období. Z této doby jsou známy tzv. [[sibiřské trapy]], to je místo, kde bylo z nitra Země vyvrženo nesmírné množství lávy právě na konci [[perm]]u. Jednalo se o jednu z největších vulkanických událostí za posledních mnoho set milionů let. Tato erupce musela vypustit do [[Atmosféra\|atmosféry]] velké množství [[Oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] a [[Oxid siřičitý\|siřičitého]]. V této době došlo též i k dalším velkým erupcím jinde ve světě. Již předtím docházelo k výraznému kolísání mořské hladiny, jež v několika epizodách zredukovala rozsah na život nejbohatších mělkých moří. Rozklad odumřelých organismů mohl způsobit uvolňování [[metan]]u, což je spolu s oxidem uhličitým další významný [[skleníkový plyn]]. Se zvyšující se teplotou spolu s existencí superkontinentu [[Pangea]] docházelo k vysušování klimatu. Nesmíme též zapomenout, že příznaky úpadku mnoha životních forem známe již z období předcházející o miliony let konci permu. I samotné vymírání mohlo probíhat po dobu milionů let, a to i bez náhlé katastrofické události, ale jako důsledek souhry mnoha faktorů. Každopádně bylo odhadnuto, že toto období přežilo jen asi 5% živočišných druhů.<ref>MacDougall, s.173-176</ref> ~~=== Karbon ===~~ V [[karbon]]u pokračovaly rozsáhlé horotvorné procesy. Vznikala rozsáhlá horstva, moře ustupovalo a při březích vznikaly velké močály. Teplé a vlhké klima a zvýšený obsah oxidu uhličitého, způsobený sopečnou činnostní, umožnily velký rozvoj zelených rostlin. Běžné byly [[plavuně]], [[přesličky]] a [[kapradiny]], některé dorůstaly do výšky až 30 m. Koncem karbonu se již objevily primitivní [[nahosemenné rostliny]]. V karbonských [[močál]]ech a [[prales]]ích vznikalo [[fotosyntéza\|fotosyntézou]] zelených rostlin velké množství organické hmoty. Tato hmota v bažinách zuhelnatěla, a tak vzniklo [[černé uhlí]]. Mnoho živočišných druhů žilo již mimo vodní prostředí, např. [[štíři]], [[stonožky]], [[švábi]], [[vážky]] či [[kobylky]]. Rozpětí některých vážek dosahovalo až 75 cm. V karbonských močálech se objevovaly různé formy [[obojživelník]]ů. Z některých se později vyvinuli první [[plazi]]. ~~=== Perm ===~~ Posledním útvarem éry prvohor byl [[perm]]. [[Podnebí\|Klima]] na [[Severní polokoule\|severní polokouli]] bylo teplé a poměrně suché. Naopak na [[Jižní polokoule\|jižní polokouli]] [[teplota]] poklesla. Tyto a další změny vedly i ke změnám v říši rostlin i [[Živočichové\|živočichů]]. Někteří živočichové postupně vymizeli, např. [[trilobiti]]. Charakteristickými obojživelníky byli již zmínění [[krytolebci]]. Suché klima umožnilo rozvoj plazů. S oteplováním a vysycháním bažin se snižoval počet druhů plavuňovitých a přesličkovitých rostlin. Z permu jsou nejznámější [[cykasovité]] a [[jinan]]ovité rostliny, objevily se první [[jehličnany]]. {{posloupnost\|co=[[Fanerozoikum]]\|kdy=542 Ma–251 Ma\|pred=—\|po=[[mezozoikum]]\|}}

Paleozoikum: Porovnání verzí