Konzervatismus: Porovnání verzí

Obecně lze říci, že charakteristikou konzervatismu je otevřená tendence bránit se (rychlým) změnám a podporovat tradiční normy. Těmi mohou v různých kontextech být: řád, autorita, tradice, vlast, rodina, náboženství, [[soukromé vlastnictví]], [[hierarchie|hierarchizace]] společnosti a morálka.<ref name="Úvod Cabada">{{citace monografie | jméno = Ladislav | příjmení = Cabada | odkaz na autora = Ladislav Cabada | jméno2 = Michal | příjmení2 = Kubát | odkaz na autora2 = Michal Kubát | titul = Úvod do studia politické vědy | vydavatel = Aleš Čeněk | místo = Plzeň | rok = 2007 | počet stran = 455 | kapitola = Politické ideologie. Konzervatismus | strany = 132-139 | isbn = 978-80-7380-076-5}}</ref> Protějškem konzervativců jsou revolucionářipokrokáři, rovnostáři a novátořirevolucionáři.

Konzervativce nelze automaticky ztotožňovat s politickou [[pravice|pravicí]]; zejména německá a rakouská konzervativní politika má tradičně nakročeno do politického středu. Také britští toryové v 18. století se vymezovali jak proti "ničivé svobodě" whigů, tak i proti ortodoxním proudům. I pro konzervativce byl důležitý důraz na svobodu, kterou však chápali jinak než jejich whigovští konkurenti. Konzervativní antropologie úzce souvisela s antropologií křesťanskou, s vědomím lidské hříšnosti, ale i svobody vůle a mravního konání. Britští konzervativci ([[Edmund Burke|Burke]], [[David Hume|Hume]]) nedůvěřují velkým racionalistickým systémům a kladou důraz na pozvolnou tradici, empirii a personalitupersonální integritu.