Skořetín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: dvakrát slovo "patřil" značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění historie, současnosti, polohy, hlavní zdroj rozsochatecká kronika |
||
Řádek 6:
| počet obyvatel =
| obyvatelé datum =
| počet domů = 4
| domy datum =
| psč =
Řádek 16:
| zeměpisná šířka = 49.7001319
| zeměpisná délka = 15.6451031
| nadmořská výška = 510 <ref name="trasa">http://ns.jizdni-rady.vyletnik.cz/turisticke-trasy/ceskomoravska-vrchovina/havlickobrodsko/1933-upatim-zeleznych-hor/</ref>
| poznámka =
| mapa =
Řádek 24:
}}
[[Soubor:Cesta ke Skořetínu.JPG|thumb|[[Polní cesta]] od [[Chotěboř|Chotěboře]] ke Skořetínu (vlevo v dáli lze vidět zahradu obklopující samotu)]]
'''Skořetín''' ({{vjazyce|de}} Skorzetin) je [[Samota (místo)|samota]] nacházející se u železniční trati mezi městem [[Chotěboř]] a vesnicí [[Rozsochatec]] v [[Okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]], v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. V minulosti se zde nacházela
== Název ==
Řádek 72:
| jazyk = česky
}}</ref>
== Poloha ==
Skořetín se nachází na polní (a dále lesní) cestě z [[Chotěboř|Chotěboře]] do [[Rozsochatec|Rozsochatce]], podél železniční trati. Vzdálenost ze Skořetína do Chotěboře je přibližně 2 km a do Rozsochatce 3,5 km. Tato cesta, jež původně spojovala Rozsochatec s Chotěboří, se nazývá "mlynářská".<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolář
| jméno = Antonín
| titul = Obecní kronika
| místo = Rozsochatec
| rok = 1934-1936
| kapitola = 1
| strany = 40-41
| jazyk = česky
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hyršová
| jméno = Lenka
| titul = Z historie obce - silnice
| periodikum = Rozsochatecký občasník
| ročník = 2009
| číslo = 1
| strany = 5
| url = http://rozsochatec.cz/articles/0/40/46/obcasnik-1-09.pdf
| datum_přístupu = 2014-07-30
| jazyk = česky
}}</ref> Prochází tudy také žlutě značená, 18,05 km dlouhá turistická stezka "Úpatím železných hor", která vede z Chotěboře, přes Skořetín, Rozsochatec, zříceninu hradu [[Ronovec]] a [[Břevnice|Břevnici]] až do [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]].<ref name="trasa"> / </ref>
Poblíž Skořetína také protéká [[Břevnický potok]], rozkládají se zde [[les |lesy]] a [[Zemědělská půda|zemědělsky využívaná půda]].
== Historie ==
Řádek 83 ⟶ 108:
| strany = 1215
| jazyk = česky
}}</ref> Skořetín patřil, spolu se sídly, jako je [[Dolní Krupá (okres Havlíčkův Brod)|Dolní Krupá]], [[Horní Krupá]], [[Rozsochatec]], [[Čachotín]], [[Kojetín (okres Havlíčkův Brod)|Kojetín]], [[Kyjov (okres Havlíčkův Brod)|Kyjov]], [[Knyk]] a dalšími, do panství hradu [[Ronovec]].<ref>http://www.rybnikpilsky.cz/doc/historieobce.pdf</ref>
| příjmení = Kolář
| jméno = Antonín
| titul = Obecní kronika
| místo = Rozsochatec
| rok = 1934-1936
| kapitola = 1
| strany = 4-6
| jazyk = česky
}}</ref>
Na začátku 17. století patřila tvrz a vesnice [[Rozsochatec]], a sním i Skořetín, [[Čachotín]], [[Kyjov (okres Havlíčkův Brod)|Kyjov]], [[Břevnice]] a další, Albrechtovi [[Bechyňové z Lažan|Bechyňovi z Lažan]]. Tento majetek byl ale roku [[1626]] pro jeho účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] změněn na [[manství]]. Jeho syn Bohuslav jej z manství v roce [[1651]] získal zpět a Rozsochatec, včetně Skořetína, byl nadále majetkem rodu Bechyňů z Lažan. V této době se na Skořetíně udává 33 popisných čísel.<ref name="kronika 4-6"> / </ref>
Vesnice na Skořetíně postupně zanikla a zůstal zde [[Poplužní dvůr|poplužní dvůr]]. Podle [[Čachotín|čachotínské]] farní kroniky měl v roce [[1845]] dvůr Skořetín 1 dům a 13 obyvatel.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolář
| jméno = Antonín
| titul = Obecní kronika
| místo = Rozsochatec
| rok = 1934-1936
| kapitola = 1
| strany = 27
| jazyk = česky
}}</ref> V roce [[1892]] prodal Emanuel Adolf Bechyně rozsochatecké panství JUDr. Ottovi Metallovi. Na jeho popud se uskutečnila rekonstrukce celého panství, v rámci které byl přestaven i dvůr Skořetín.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolář
| jméno = Antonín
| titul = Obecní kronika
| místo = Rozsochatec
| rok = 1934-1936
| kapitola = 1
| strany = 39
| jazyk = česky
}}</ref>
== Současnost ==
V současné době se zde nachází bývalé panské domky s evidenčními čísly 1 (bývalé čp. 28), 2 (bývalé čp. 43) a 3 (bývalé čp. 44) a bývalý strážní domek železnic s evidenčním číslem 4 (bývalé čp. 50). Ty jsou dnes využívány k rekreačním účelům.
== Odkazy ==
Řádek 94 ⟶ 151:
* [http://czechfolks.com/plus/2011/12/14/marta-urbanova-brackuv-domek/ Marta Urbanová: Bračkův domek] povídka Marty Urbanové tématicky se vztahující ke Skořetínu
* [https://www.youtube.com/watch?v=Xz5beFCzLqM Sp 1985 DOUBRAVA - železniční přejezd Skořetín] video průjezdu spěšného vlaku 1985 DOUBRAVA přes železniční přejezd u Skořetína
{{HlavičkaObecNav|Rozsochatec|Rozsochatec|Obec}}
[[Jahodov (Rozsochatec)|Jahodov]] |
[[Rozsochatec]]
[[Kategorie:Samoty v okrese Havlíčkův Brod]]
| |||