Chyby typu I a II: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 7 lety
m
tyop
(→‎Etymologie: Spatny preklad)
m (tyop)
 
=== {{Anchor|false positive}}Chyba typu II ===
'''Chyba typu II''', také známá jako '''chyba druhého druhu''' (též {{Vjazyce2|en|''false positive''}}), je chybné rozhodnutí, učiněné když test selže v odmítnutí falešné nulové hypotézy. Chyba typu II může být přirovnána k takzvané ''falešně negativní'' v jiných testových situacícsituacích, může být vyjádřena jako chyba nadměrné důvěryhodnosti/důvěřivosti.<ref name="Shermer 2002 455">{{cite book |title=The Skeptic Encyclopedia of Pseudoscience 2 volume set |last=Shermer |first=Michael |year=2002 |publisher=ABC-CLIO |location= |isbn=1576076539 |page=455 |pages=903 |url=http://books.google.com/books?id=Gr4snwg7iaEC&pg=PA455&lpg=PA455&dq=type+ii+error+skepticism&source=bl&ots=bCBz8JJBTo&sig=FpB-13Igea9cS40ZZkP8CiAwxm8&hl=en&ei=3M4rTfq1EsWblgeK8oj_Cw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CDQQ6AEwBA#v=onepage&q=type%20ii%20error%20skepticism&f=false |accessdate=January 10, 2011}}</ref> Zjednodušeně řečeno, vyšetřovatel může přehlédnout hrozbu (nespustit poplach). ''H<sub>0</sub>'': žádná hrozba.
 
Míra chyby typu II se značí řeckým písmenem β (beta) a vztahuje se k síle testu (která se rovná 1 − β).
Tedy už pouhé položení "otázky", tedy zda se testuje "hrozba", nebo naopak ověřuje "soulad", dává pojmům "false positive" / "false negative" opačné významy: V hovoru je snadno lze zaměnit. Proto je pro správné porozumění vždy lépe podávat celé hlášení, podobně jako ve školách nutí ''"odpovídat celou větou"'':
* {{Citát v řádku|Náš test na přítomnost XY vyšel pozitivně, XY byl detekován.}}
* místo krátké odpovědi "test vyšel pozitivně", s implicitním uvažovámuvažováním předpokladu, že protistrana, příjemce zprávy, přece ví, co se tím myslí.
Příjemce konkrétní technicky ověřovanou hypotézu totiž v praxi často nezná, zajímá ho až výsledek z jeho vlastního pohledu, ne z pohledu řešitele.
 
==== Zdroj nedorozumění ====
[[Occamova břitva|Minimalisticky čisté]] by bylo výsledek v reportu ani vůbec nevyhodnocovat, pouze konstatovat fakt {{Citát v řádku|XY byl detekován}}. To ptotoproto, že:
* zadavatelovo (byť subjektivní) ohodnocování takového výsledku nemusí být řešitelem nijak předjímáno, vyhodnocení nemuselo být součástí objednávky;
* a řešitelovo ohodnocování výsledku by zadavatele navíc mohlo zmást, ani zadavatele nemusí zajímat: ZadavetelZadavatel totiž pro své účely může používat svou vlastní sadu kritérií pro ohodnocení, úplně jiná než by řešitel čekal, navíc před řešitelem často i úmyslně skrytá (ad [[obchodní tajemství]]).
Potvrzení hypotézy nijak nesouvisí s pozitivním/negativním vnímáním takové zprávy zadavatelem: Ačkoli se slova "pozitivní" / "negativní" v reportu výsledků zadavateli mohou objevovat, nemají ještě nic společného s důsledky, které zadavateli taková zpráva přináší, což ale v běžném životě může být zdrojem nedorozumění. Takovým bývá například [[těhotenský test]].
 
 
=== Nulová hypotéza ===
Pro statistiky je běžnou praxí provádět testy, aby se mohlo určit, zda "''spekulativní [[hypotéza]]''" týkající se pozorovaného fenoménu ve světě může nebo nemůže být podpořena. Výsledky takového testování rozhodují, zda určitá sada výsledků rozumně rouhlasísouhlasí nebo nesouhlasí se spekulovanou hypotézou.
 
Na základě předpokladu ''statistické konvence'', že spekulovaná hypotéza je chybná a takzvané "''nulové hypotézy''", že pozorovaný fenomén se jednoduše objeví náhodně, test rozhodne, zda tato hypotéza je správná nebo chybná. Proto je testovaná hypotéza často nazývána nulovou hypotézou, protože je to ''tato'' hypotéza, která má být buď '''anulována''' nebo '''neanulována''' testem. Když je nulová hypotéza anulována, je možné se domnívat, že data podporují "alternativní hypotézu" (která je tou původní spekulovanou).
Důsledná aplikace Neymanovy a Pearsonovy konvence reprezentace "''hypotézy k otestování''" (nebo "''hypotézy k anulování''") s výrazem '''''H'''''<sub>0</sub> statistiky vedla k okolnostem, kde mnozí rozumí pojmem "''nulová hypotéza''" pojem "'''''nil''' hypotéza''" – prohlášení, že pochybovaným výsledkům vzrostly šance. Toto není nezbytně nutné - klíčové omezení podle Fishera (1966), je takové, že "''nulová hypotéza musí být přesná, je prosta nejasností a rozporů, protože musí podporovat bázi 'problému distribuce', jejímž řešením je test významnosti.''"<ref>Fisher, R.A. (1966). ''The design of experiments.'' 8th edition. Hafner:Edinburgh.</ref> Jako následek je v experimentální vědě nulová hypotéza obecně prohlášení, že určité opatření nemá ''žádný efekt''; v pozorovací vědě to znamená, že ''není rozdílu'' mezi hodnotou konkrétní měřené proměnné a hodnotou experimentálního předpokladu.
 
Rozsah, ve kterém pochybovaný test ukazuje, že "spekulovaná hypotéza" byla (nebo nebyla) anulována, se nazývá '''[[statistická významnost]]'''; a čím vyšší je úroveň významnosti, tím ménšímenší je pravděpodobnost, že pochybovaný fenomén by mohl být způsoben čistě náhodou. Britský statistik [[Ronald Fisher|Sir Ronald Aylmer Fisher]] (1890–1962) řekl, že "nulová hypotéza":
: ''... není nikdy prokázána nebo uznána, ale je možné ji vyvrátit v procesu experimentování. O každém experimentu se dá říci, že existuje pouze za účelem poskytnout faktům šanci vyvrátit nulovou hypotézu.'' (1935, p.19)
 
 
==== Bezpečnostní screening ====
'''Falešně pozitivní''' se běžně objevují každý den na letištích na bezpečnostním screeningu. Instalované bezpečnostní alarmy mají zabránit pronešenípronesení zbraní na palubu letadla; jsou ale často nastaveny na tak vysokou citlivost, že mnohokrát za den vyvolají poplach kvůli malým předmětům, jako jsou klíče, přezky na opasku, mobilní telefony a hřebíčky v botách (viz [[Detektor kovů|metal detector]].)
 
Poměr '''falešně pozitivních''' (identifikování nevinného cestujícího jako teroristu) k '''pravdivě pozitivním''' (detekování "možného" teroristy) je tedy velmi vysoký; a protože téměř jakýkoliv alarm je '''falešně pozitivní''', je pozitivní prediktivní hodnota těchto screeningových testů velmi nízká.