Moderní dějiny: Porovnání verzí

Po několika finských odmítnutích vyhlásil Stalin koncem listopadu 1939 Finsku válku. [[Rudá armáda]], nedostatečně vybavená a pod špatným vedením{{Doplňte zdroj}}, však utrpěla v této tzv. [[Zimní válka|Zimní válce]] porážku a Finsko si (ovšem za cenu územních ztrát) udrželo nezávislost. Prvním pokusem o určitou protiakci bylo spojenecké vylodění v [[Norsko|Norsku]], avšak díky nedostatečným přípravám a chybám britského velení byly britské expediční sbory německou armádou rychle poraženy a do sféry německého vlivu nyní připadlo [[Dánsko]] a Norsko, které Německo během války v severní Evropě obsadilo. Po přesunu svých divizí k západním hranicím zahájila německá armáda [[Bitva o Francii|bleskový útok na Francii]]. Přestože Francie vytvořila velký systém opevnění na hranicích s Německem [[Soubor:Hitler Mannerheim.png|thumb|left|Adolf Hitler v létě roku 1942]]([[Maginotova linie]]), na hranicích s [[Belgie|Belgií]] toto opevnění nebylo dokončeno. Němcům se podařilo zmást Spojence právě klamným útokem přes Belgii, takže zatímco britské a francouzské elitní jednotky postupovaly belgickým územím, německým jednotkám se podařilo překročit [[Ardenny]], u kterých byla na francouzské straně nejslabší ochrana, a dostat se do týlu spojeneckých sil. Během několika týdnů byla Francie poražena a obsazena vojsky [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Na jihu Francie pak byla vytvořena [[vichistickávichystická Francie|loutková vláda]] pod vedením francouzského generála [[Pétain]]a. V souvislosti s tím byly obsazeny [[Holandsko]], Belgie a také [[Lucembursko]]. [[Itálie]] a země na [[Balkán|balkánském]] a [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] byly spojenci třetí říše, popřípadě zachovávaly neutralitu. Koncem roku [[1940]] tak zůstala [[Spojené království|Velká Británie]] na evropském bojišti osamocena.