Skořetín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Thejinan (diskuse | příspěvky)
nová stránka Skořetín - usedlost mezi Chotěboří a Rozsochatcem
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 7. 2014, 14:05

Šablona:Infobox - sídlo

Polní cesta od Chotěboře ke Skořetínu (vlevo v dáli lze vidět zahradu obklopující samotu)

Skořetín (německy Skorzetin) je samota nacházející se podél železniční trati mezi městem Chotěboř a vesnicí Rozsochatec v okrese Havlíčkův Brod, v Kraji Vysočina. V minulosti se zde nacházela ves a poplužní dvůr. Poblíž Skořetína protéká Břevnický potok, rozkládají se zde lesy, pole a louky.

Název

Skořetín je často uváděn také jako Škvořetín,[1]Skvořetín nebo Škořetín. [2] Německý název usedlosti je Skorzetin[3] či Skworzetin. Jméno této usedlosti je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Skořata.[4] Toto jméno může pocházet ze staročeského jména pro špačka skořec. Původní slovanský název pro špačka je patrně skorec či skvorec, který se dodnes používá v některých slovanských jazycích.[5]

Historie

První zmínka o Skořetínu pochází z roku 1351.[6] Skořetín patřil, spolu se sídly, jako je Dolní Krupá, Horní Krupá, Rozsochatec, Čachotín, Kojetín, Kyjov, Knyk a dalšími, patřil do panství hradu Ronovec.[7] Ves je zde ještě zmiňována roku 1544 a v roce 1572 byl zmiňován ještě rybník.[2]

Někdy v průběhu 16. století ves zanikla a zůstal zde jen poplužní dvůr. Například na mapách z druhého vojenského mapování, jež proběhlo v 19. století, je uváděn jako "Skořetin MH.", tedy "meierhof", což je německé označení pro dvůr nebo statek. [8] Dnes se zde nachází několik stavení a hospodářských budov se zahradou a rybníkem, které jsou využívány pro rekreační účely.

Odkazy

Reference

  1. Škvořetín [online]. Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta. Dostupné online. 
  2. a b ROUBÍK, František. Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959. 161 s.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Roubík“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. RAINOLD, Carl Eduard. Reise-Taschen-Lexikon für Böhmen. Medau: [s.n.], 1835. Dostupné online. S. 537. (německy) 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl: S-Z.. [s.l.]: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 77, 78. 
  5. MACHEK, Václav. Výklady slov - špaček 1° (pták). Naše řeč. Roč. 1956, čís. 9-10. Dostupné online [cit. 2014-07-26]. 
  6. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. České dějiny. Dílu I. část 5., Středověká kolonisace v zemích českých. Praha: Jan Laichter, 1938. S. 1215. 
  7. http://www.rybnikpilsky.cz/doc/historieobce.pdf
  8. http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_11_VIII

Externí odkazy