Hodov: Porovnání verzí

Odebráno 94 bajtů ,  před 5 lety
m
+ Otto; typo, delink
m (WPCleaner v1.31 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie)
m (+ Otto; typo, delink)
 
== Historie ==
První zmínka o obci pochází z roku [[1349]]. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov (okres Žďár nad Sázavou)|tasovskému]]; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku [[1371]] [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku [[1416]] [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku [[1447]] pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku [[1459]] Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] ([[1552]]). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost. Ve druhé polovině [[19.  století]] došlo k velkému rozvoji v celé tehdejší společnosti. Velký rozmach obce nastal v druhé polovině 19.  století. V roce [[1890]] bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce [[1900]] zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V roce [[1817]] byla zahájena výuka ve [[škola|škole]]. Vytvořil se obraz obce, který trvá dodnes bez podstatných změn.
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref>
 
Kaple byla postavena roku [[1818]]. Uvnitř je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. Kaple byla zřejmě postavena kolem této sochy. Kaple je z kamene. Střechu kryl šindel, na který byl později nabit plech, který byl v roce [[1975]] nahrazen novým. V roce [[1999]] kaple dostala novou fasádu, krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce [[1917]] byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v [[Brno|Brně]] [[Nanoušek|E. Nanouškem]] a [[4.&nbsp;září 1927]] byl posvěcen.
 
=== Svatý Jan Nepomucký ===
 
== Škola ==
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce [[1817]] zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce [[1888]], nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství.
 
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku [[1947]], otevřena byla k [[1. &nbsp;září]] [[1949]]. Učilo se zde až do roku [[1979]], kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovává pouze [[mateřská škola]].
 
K obnově školy v obci dochází znovu k [[1. září]] [[1995]], již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. Základní škola je jednotřídní pro 1. až 3. ročník.
Dne 1. 1. 2003 získala škola právní subjektivitu jako "Základní škola Hodov, okres Třebíč, příspěvková organizace" V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola.
 
== Služby ==
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]]. Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech [[1948]]–[[1950]]1948–1950, kde se několikrát do roka pořádají taneční zábavy či různá vystoupení malých dětí. Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují [[tenis]]ové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na [[nohejbal]] či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. Třebíčsko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí.
 
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|thumb|200 px|Hodovská pečeť]]
<!-- stará hodovská pečeť s nápisem PECET DIEDINI HODOWA se znakem rolníka držícího kalich a opírajícího se o radlici, nová pečeť "Obecní úřad Hodova" s týmž znakem -->
* Kolem roku [[1750]] bylo ve vsi 96 sedláků. Existovala šestidenní povinná [[robota]]; z toho týdně 3 dny s dvěma koňmi a 3 dny pěšky. Roboty se vykonávaly těžko, místo s koňmi se pracovalo s volem a koněm, a nebo pěšky 10 – 5 hodin.
* V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.
* Na „''kerchůvku''“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena [[klatba]] za neplacení [[desátek|desátků]]. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel.
* Z roku [[1827]] se dochoval školní protokol „Widerholungsstunden Schul-Protokoll“.
* V polovině [[19. &nbsp;století]] bylo v hodovské škole 91 žáků, o padesát let později okolo 144 (včetně přespolních žáků ze sousedních Rohů).
* [[9. říjen|9. října]] [[1895]] vznikl v čísle 38 oheň, jenž zachvátil 12 domů, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol plných obilí.
* V roce [[1890]] bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce [[1900]] zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V současnosti ([[2006]]) má Hodov asi 300 obyvatel a 108 domů.
* Pokud se bavíte s místními, je mnohdy velice těžké orientovat se v příjmení jednotlivých rodin. Pokud přijedete do Hodova a budete hledat např. Zemanovy, buďte si jistí, že vás pošlou k Tesařům nebo k Mejzlíkům. Večeřům zase nikdo z Hodováků neřekne jinak než Řiháčkovi. Prakticky každý dům má dvě, tři či více jmen. Další jména pocházejí především od předchozích majitelů, kteří již v domě nežijí, či přiženěním nové větvě rodiny.
 
 
== Externí odkazy ==
* {{Otto|heslo=Hodov}}
* p. Aug. Kratochvíl: ''Vlastivěda moravská'', Vel.Meziříčský okres, 1907
* [http://www.hodov.cz/ Oficiální stránky obce]