Verze z 4. 2. 2014, 14:20 editovat CZ-Milka (diskuse \| příspěvky) 98 editací m Čárka ve větě. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 7. 2014, 16:46 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 550 editací + infobox Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox budova [[Soubor:Pruhonice5.JPG\|thumb\|Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka.]]▼ \|název = Zámek Průhonice \|typ = zámek \|obrázek = Pruhonice5.JPG ▲~~[[Soubor:Pruhonice5.JPG\|thumb~~\|popisek = Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka~~.]]~~ \|využití = \|poloha = \|obec = [[Průhonice]]\|[[Okres Praha-východ]] \|země = Česko \|zeměpisná šířka = \|zeměpisná délka = \|loc-map = \|stavitel = \|další majitelé = [[páni z Říčan]], [[Dubečtí z Dubče]], [[Zápští ze Záp]], [[Ondřej Hannewald z Eckersdorfu]], [[jezuité]], [[Nosticové\|Nostic-Rýnkové]], [[Sylva-Tarouccové]], \|současný majitel = Botanický ústav \|sloh = vrcholné [[Novorenesanční architektura\|Novorenesance]] \|architekt = \|výstavba = [[1711]] \|přestavba = 1889-94 \|zánik = \|commons = \|rejstřík památek = }} '''Zámek Průhonice''' leží ve [[Průhonice\|stejnojmenné obci]] v [[okres Praha-západ\|okresu Praha-západ]]. Poblíž zámku se rozkládá [[Průhonický park]], chráněný jako památka UNESCO. Řádek 7 ⟶ 29: Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuity]] z koleje svatého Klimenta na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě v Praze]]. Ti jej koupili v roce [[1669]] a začali stavbu rekonstruovat na trojkřídlém půdorysu. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku [[1685]]. Později opět střídal často majitele a chátral. V roce [[1802]] se majitelem stal hrabě [[Jan z Nostic-~~Rhienecku~~Rienecku]], jejž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. V roce [[1885]] se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca\|Arnošta Silva-Taroucu]]. Na jeho podnět byl zámek v letech [[1889]] až [[1894]] přestavěn novorenesančně. Přitom byla zvýšena věž, osazeny renesanční štíty a atiky. Souběžně začal Silva-Taroucca budovat okolní park. Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce [[1927]] zámek i park prodal [[Československo\|československému státu]]. Jeho správa po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] spadala pod [[Botanický ústav ČSAV]], po rozdělení Československa přešla na [[Botanický ústav Akademie věd České republiky]], který zde sídlí.

Průhonice (zámek): Porovnání verzí