Emil František Burian: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 5 lety
bez shrnutí editace
m (→‎Život: doplnění informace)
{{Příbuzný|vnuk|[[Filip Rajmont]]}}
}}
Narodil se v [[Plzeň|Plzni]], kde byl jeho otec pěvec. Dostal se v Praze na [[konzervatoř]], do její mistrovské školy. <ref name="Bartoš">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| příjmení2 = Kovářová
| strany = 38
| isbn = 80-85600-39-0
}}</ref>.
 
E. F. Burian byl členem levicově orientované literární skupiny [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]]. V&nbsp;letech [[1926]] – [[1927]] spolupracoval s [[Osvobozené divadlo|Osvobozeným divadlem]],<ref>[[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]''. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], 248 s. Týž: ''Zpráva o Osvobozeném divadle''. Práce, Praha, [[1982]], 216 s. Týž: ''[[Osvobozené divadlo]]''. Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Zde v oddílu "[[Osvobozené divadlo neznámé]]" podrobněji o akcích kulturní levice, při nichž postupovalo D 34 E. F. Buriana v součinnosti s Osvobozeným divadlem J. Voskovce a J. Wericha.</ref>, odkud po rozepřích s [[Jindřich Honzl|Jindřichem Honzlem]] spolu s [[Jiří Frejka|Jiřím Frejkou]] odešli a založili si vlastní [[Divadlo Dada]]. Poté spolupracoval s Frejkovou scénou [[Moderní studio]].
 
V roce [[1923]], tj. ve svých devatenácti letech, vstoupil z přesvědčení do [[Komunistická strana Československa|KSČ]], což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační.
Roku [[1927]] založil hudebně recitační soubor [[Voice-band|Voiceband]].
 
V sezóně [[1930]]/[[1931]] jej angažoval ředitel [[Antonín Drašar]] jako režiséra do divadla v [[Olomouc]]i, kde Burian využíval i svého voicebandu a sám se také uplatnil jako jazzový zpěvák. Ve druhé polovině roku [[1931]] se vrátil Burian krátce do [[Brno|Brna]] do Zemského divadla .<ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;98–9</ref>.
 
Koncem roku [[1933]] založil [[divadlo D 34|divadlo D&nbsp;34]], kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce [[1935]] se tedy jmenovalo D&nbsp;35 a tak dále až do D&nbsp;41). V&nbsp;předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra [[Vsevolod Emiljevič Mejerchold|Mejercholda]], jenž byl později [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem.
V roce [[1958]] navštívil [[Sovětský svaz|SSSR]] a pod vlivem [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovy]] kritiky Stalina a jeho praktik vystoupil ve [[Španělský sál|Španělském sále]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] se zásadním sebekritickým projevem.
 
Byl několikrát ženatý – s první ženou Ludmilou Matějovskou (nar.&nbsp;[[1902]]), absolventkou mistrovské školy pražské konzervatoře, se oženil v roce [[1927]] a rozvedl v roce [[1931]]. V roce [[1934]] se oženil s Marií Šubrtovou (nar.&nbsp;[[1906]]), se kterou se seznámil v Brně, kde studovala na Filosofické fakultě [[Masarykova universita|Masarykovy university]] .<ref>Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;14, 103, 355 </ref>. Jeho poslední manželkou byla Zuzana Kočová.
 
=== Smrt ===
Anonymní uživatel