Verze z 20. 7. 2014, 07:53 editovat Kohelet (diskuse \| příspěvky) 12 660 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 7. 2014, 08:00 editovat zrušit editaci Kohelet (diskuse \| příspěvky) 12 660 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 25: == Dějiny == Od konce [[9. století]] do [[10. století]] ~~tvořila oblast~~tvořilo Kyjevské knížectví hlavní oblast Kyjevské Rusi. Během vlády [[Vladimír I.\|Vladimíra I.]], který několika později odděleným knížectvím udělil statut polosamostatnosti, se stala jádrem budoucího [[Moskevské knížectví\|Moskevského velkoknížectví]]. [[Kyjev]] se totiž stal duchovním centrem a rezidencí moskevského metropolity. Po smrti [[Mstislav Vladimírovič\|Mstislava Velikého]] v roce [[1132]] se Kyjevská Rus rozpadla a Kyjevské knížectví se osamostatnilo. Po [[Rozpad Kyjevské Rusi\|rozpadu Kyjevské Rusi]] už kníže nebyl vlastníkem všech ruských území, zůstal však hlavou feudální hierarchie a byl ''starším'' mezi ostatními knížaty. Právě tento fakt byl příčinou vážných sporů mezi různými dynastiemi [[Rurikovci\|Rurikovců]], jehož se aktivně zúčastnila i mocná kyjevská šlechta a obchodně-řemeslnická vrstva obyvatelstva. Ale úloha Národního shromáždění ([[věče]]) začátkem [[12. století]] zeslábla.

Kyjevské knížectví: Porovnání verzí