Kyjevské knížectví: Porovnání verzí

Po rozpadu [[KyjevskáRozpad RusKyjevské Rusi|rozpadu Kyjevské Rusi]] už kníže už nebylonebyl vlastníkem všech ruských území, zůstal však hlavou feudální hierarchie a byl ''starším'' mezi ostatními knížaty. Právě tento fakt byl příčinou vážných sporů mezi různými dynastiemi [[Rurikovci|Rurikovců]], jehož se aktivně zúčastnila i mocná Kyjevskékyjevská šlechta a obchodně-řemeslnická vrstva obyvatelstva. Ale úkolúloha Národního shromáždění ([[Ruština|ruskyvěče]]: ''Народное вече'') se začátkem [[12. století]] oslabilazeslábla.

Do roku [[1139]] byl trůn kyjevského knížectví v rukou dynastie [[dynastia Monomachovcov|Monomachovcov]]Monomachovců. [[Mstislav|Mstislava Velkého]]Velikého na trůnu vystřídal jeho bratr [[Jaropolk II.]] ([[1132]] -[[ 1139]]) a [[Viačeslav (Kyjevská Rus)|Vjačeslav]] ([[1139]]). Po roce [[1139]] na kyjevském trůnu vládlovládl Černigovskýčernigovský kníže [[Vsevolod|Vsevolod II. Olegovič]] z dynastie [[Olegovičovci|Olegovičov]]Olegovičů. Ale ani vláda nové dynastie nebyla dlouhá. Po smrti [[Vsevolod|VsevolodVsevoloda II. Olegoviča]] siOlegoviče místní šlechta, nespokojená s jmenováním [[Vsevolod|Vsevolodovho]]Vsevolodova bratra [[Igor II. (Kyjevská Rus)|Igora]] ([[1146]]), v roce [[1146]] dosadila na trůn [[Izjaslav II.|Izjaslava Mstislaviča]]Mstislaviče ([[1146]] -[[ 1149]] a [[1151]] -[[ 1154]]) - představitele starší větve [[dynastiaMonomachovců. Monomachovcov|Monomachovcov]].

Dne ​​ [[13. srpen|13. srpna]] [[1146]] po porážce vojsk [[Igor II. (Kyjevská Rus)|Igora]] a [[SviatoslavSvjatoslava Olegovič|Sviatoslav]] OlegovičovcovOlegoviče si [[Izjaslav II. (Kyjevská Rus)|Izjaslav II.]] Získalvydobyl trůn Kyjevského knížectví. [[Igor II. (Kyjevská Rus)|Igor]] padl do zajetí, kde hobyl v roceroku [[1147]] zabilizabit.

V roce [[1149]] vstoupila do bojů o Kyjevské knížectví suzdaľskásuzdalská větev [[dynastia Monomachovcov|Monomachovcov]]Monomachovců zastoupenazastoupená [[Jurij Dolgorukij|JurajemJurijem DlhorukýmDlouhorukým]]. Po smrti [[Izjaslav II.|Izjaslava II.]] Aa jeho spoluvládce [[Viačeslav (Kyjevská Rus)|Vjačeslava Vladimiroviče]] v roce [[1154]] se [[Jurij Dolgorukij|Juraj Dlhoruký]] stal až do své smrti v roce [[1157]] panovníkem kyjevského knížectví. Rozpory, které měla mezi sebou dynastie [[dynastiaMonomachovců, Monomachovcov|Monomachovcov]]pomohly pomohli [[Olegovičovci|Olegovičovcom]]Olegovičovcům revanšovat se. V květnu roku [[1157]] se na trůn dostal [[Izjaslav III.|Izjaslav III. Davidovič]] ([[1157]] -[[ 1159]]). Jeho neúspěšný pokus získat území GalickéhoHaličského knížectví ho stál trůn, na který zasedlousedl smolenskésmolenský kníže [[Rostislav (Kyjevská Rus)|Rostislav Mstislavič]] ([[1159]] -[[ 1167]]) a pakposléze jeho příbuzný [[Mstislav II.|Mstislav II. Izjaslavič]] ([[1167]] -[[ 1169]]).

V polovině [[12. století]] politický význam Kyjevského knížectví upadl. Postupně se začíná jehozačalo rozpadrozpadat na menší části, z nichž v letech [[1150]] -[[ 1170]] vznikly Belogradské, Vyšnohradské, TrepoľskéTrepolské, KanevskyKanevské, Torčeské, Kotelničeské a Dorogobužské knížectví. Na severovýchodě a na jihozápadě vzniklyvznikla dvě nová centra politického vlivu, kterékterá mělyměla zájem o zisk statusu velkého knížectvívelkoknížectví - [[VladimirskoRostovsko-suzdalské knížectví|RostovskáRostovsko-suzdaľskésuzdalské]] a [[VladimírskoVladimirsko-volynské kniežatstvo|Vladimirsky-Volyňštívolyňské knížectví]]. [[Kyjev]] již nebyl hlavním centrem ruských zemí. Knížata z těchto knížectví se již nesnažilinesnažila podmanit si trůn kyjevského knížectví. Postupně si však [[Kyjev]] podřizovaly svým požadavkům.

V letech [[1169]] - [[1174]] KyjevskéKyjevskému knížectví vládl [[Andrej I. (Vladimír)|Andrej I. Bogoľubský]]Bogoljubský. V roce [[1169]] sesadil z trůnu [[Mstislav II.|Mstislava Izjaslaviča]]Izjaslaviče a prodalpředal vládu svému bratrubratrovi [[Gleb (Kyjevská Rus)Vladimirovič|GlebGlebovi]] ([[1169]] -[[ 1171]]). Po [[Gleb (Kyjevská Rus)|Glebovo]]Glebově smrti se v květnu [[1171]] na trůn dostal [[Vladimír II. Monomach|Vladimír Mstislavič]], ale ten nečekaně dobylobsadil jeho bratr [[Michal I. (Vladimír)|Andrej Michalko]]. [[Andrej I. (Vladimír)|Andrej I.]] hojej však donutil, aby přenechal trůn [[Roman (Kyjevská Rus)|Romanovi I. Rastislavice]]Rastislavičovi ([[1171]] -[[ 1173]] a [[1175]] -[[ 1177]]). Ani on se však na trůnu dlouho nezdrželneudržel. V roce [[1172]] ho [[Andrej I. (Vladimír)|Andrej I. Bogoľubský]]Bogoljubský z trůnu sesadil a jmenovalobsadil nějjej svéhosvým bratrabratrem [[Vsevolod III.|VsevolodVsevolodem III. Jurjevič]]Jurjevičem (Velké Hnízdo), který byl o rok později ([[1173]]) nucendonucen utéci do [[Bělgorod|BelgoroduBelgorod]]u. Na trůn Kyjevského knížectví nastoupil [[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik II. Rostislavič]] ([[1173]], [[1180]] -[[ 1182]], [[1194]] -[[ 1202]], [[1203]] -[[ 1206]] a [[1207]] -[[ 1210]]).

Po smrti [[Andrej I. (Vladimír)|Andreje I. Bogoľubského]]Bogoljubského v roce [[1174]] bylo Kyjevské knížectví pod kontrolou smolenského knížete [[Roman (Kyjevská Rus)|Romana Rastislavice]]Rastislaviče ([[1171]] -[[ 1173]] a [[1175]] -[[ 1177]]). V roce [[1176]] byl v bitvě proti [[Polovci|PolovciPolovcům]] poražen a byl nucen rezignovat na post trůnutrůn. Toto využilivyužila knížata z rodu [[Olegovičovci|Olegovičovcov]]Olegovičovců. Obyvatelé [[Kyjev|Kyjeva]] si za kníže svého knížectví zvolili [[SviatoslavSvjatoslava III.Vsevolodoviče (Kyjevská Rus)|Sviatoslav Vsevolodoviča Černigovský]]Černigovského ([[1176]] -[[ 1181]] a [[1182]] -[[ 1194]]). Ani jemu se však nepodařilo oslabit vliv dynastie [[Rastislavičovci|Rastislavičovcov]]Rastislavičovců vládnoucích vve [[Smolenské kniežatstvo|smolenskémSmolenském knížectví]]. Po podpisu smlouvy s nimi byl [[Sviatoslav III. (Kyjevská Rus)|Sviatoslav]]Svjatoslav schopen porazit [[Polovci|Polovci]]Polovce a oslabit jejich tlak na ruské území.

Po jeho smrti se v roce [[1194]] vrátil [[Rurik II.Rastislavič (Kyjevská1194 Rus)|Rurik- Rastislavice]] ([[1194]]-[[1202]]), ale užjiž začátkem [[13. století]] se [[Kyjev]] dostal pod vliv galickohaličské-Volyňštívolyňského knížete [[Roman Veľký|Romana Mstislaviča]]Mstislaviče ([[1203]] -[[ 1205]]), který v roce [[1202]] sesadil [[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik]]Rurika z trůnu. Na volné místo jmenoval svého bratrance [[Ingvar I.|Ingvara I. Rastislavice]]Rastislaviče ([[1202]] a [[1214]]). V roce [[1203]] [[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik]] spolu s [[Polovci|Polovci]] a Černigovskýčernigovskými [[Olegovičovci|Olegovičovcami]] dobylobsadil [[Kyjev]] a s pomocí diplomatické podpory vladimímrskehovladimirského knížete [[VsevolodVsevoloda III.|Vsevolod III.]] (Velké Hnízdo) si na několik měsíců udržel kyjevský trůn. V roce [[1204]] však během společného vojenského tažení knížat proti [[Polovci|Polovci]]Polovcům byl [[Roman Veľký|Romanem II. Velkým]]Velikým zatčen a zavrženuvržen do kláštera. Na trůn Kyjevského knížectví se znovu dostal [[Ingvar|Ingvar I.]] [[Vsevolod III.]] Sese však dožadoval osvobození [[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik]]Rurika zpod rukou [[Roman Veľký|Romana Velkého]]Velikého a udělalučinil ho kyjevským knížetem.

Po smrti [[Roman Veľký|Romana II. Velkého]] v říjnu [[1205]] se [[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik]] dostal z kláštera a obsadil [[Kyjev]]. Ve stejném roce ([[1205]]) ho napadl [[Vsevolod IV.|Vsevolod IV. Sviatoslavič]]Svjatoslavič ([[1206]] -[[ 1207]] a [[1210]] -[[ 1212]]). Jejich dlouholetý spor skončil kompromisem -[[Rurik II. (Kyjevská Rus)|Rurik]] uznal [[Vsevolod IV.|Vsevolod]]Vsevoloda knížetem a jako kompenzaci za tento krok získal [[Černihov|Černigov]].

Po [[Vsevolod IV.|Vsevolodovej]]Vsevolodově smrti se na kynjevskomkyjevském trůnu znovu zdomácnělyusadili [[Rastislavičovci]]: [[Mstislav III. (Kyjevská Rus)|Mstislav III. Romanovič Starý]] ([[1212]]/[[1214]] -[[ 1219]] a [[1220]] -[[ 1223]]) a jeho bratranec [[Vladimir III. (Kyjevská Rus)|Vladimir III. Rurikovič]] ([[1223]] -[[ 1235]]). V roce [[1235]] byl [[Vladimir III. (Kyjevská Rus)|Vladimir III.]] Vv bitvě proti [[Polovci|Polovci]]Polovcům poražen a padl do jejich zajetí. Knížetem v Kyjevského knížectví se stalostal Černigovskýčernigovský kníže [[Michal II. (Kyjevská Rus)|Michal II. Vsevolodič]] ([[1238]] -[[ 1239]] a [[1241]] -[[ 1246]]) a potompak [[Jaroslav III. (Kyjevská Rus)|Jaroslav III. Vsevolodič]] ([[1236]] -[[ 1238]] a [[1246]]) - syn [[Vsevolod III.|VsevolodVsevoloda III. Jurjevič]]Jurjeviče (Velké Hnízdo). [[Vladimir III. (Kyjevská Rus)|Vladimiru III.]] Sese však ze zajetí podařilo dostat a vrátit se na kyjevský trůn. Zůstal na něm až do své smrti v roce [[1239]].

V letech [[1239]] -[[ 1240]] KyjevskéKyjevskému knížectví vládli [[Michal II. (Kyjevská Rus)|Michal II. Vsevolodovič Černigovský]] ([[1238]] -[[ 1239]] a [[1241]] -[[ 1246]]), [[Rostislava III. (Kyjevská Rus)|Rostislav III. Mstislavič Smolenská]]Smolenský ([[1239]]). Před napadením [[TatáriVpád mongolů do Ruska|vpádem Tatarů]] se ocitl pod vlivem galickohaličsko-Volyňštívolyňského knížete [[Daniel (Halič)|Daniila I. Romanovič]]Romanoviče, který na trůn dosadil vévodyvévodu DmitryDmitrije. Na podzim roku [[1240]] tatarský chán zaútočil na území jižního [[Rusko|Ruska]] a začátkem prosince dobylobsadil [[Kyjev]] a [[Michal II. (Kyjevská Rus)|Michala II. Vsevolodiča]]Vsevolodiče v roce [[1246]] zavraždil.

Od roku [[1240]] bylo Kyjevské knížectví formálně závislé odna Vladimirskyvladimirských knížatknížatech - [[Alexandr Něvský|AlexandraAlexandru NěvskéhoNěvském]] a [[JaroslavJaroslavu III. (Vladimír)|Jaroslava III. Jaroslavice]]Jaroslaviči. Ve druhé polovině [[13. století]] většina obyvatelstva migrovala do severní části [[Rusko|Ruska]]. V roce [[1299]] bylo z [[Kyjev|Kyjeva]] do [[Vladimír (ruské mesto)|Vladimíra]] přenesenypřeneseno sídlo metropolity ruské pravoslavné církve. V první polovině [[14. století]] se oslabené Kyjevské knížectví stalo obětí litevských agresorů. V roce [[1362]] za vlády litevského knížete [[Algirdas|Algirdase]]e se Kyjevské knížectví stalo součástí [[Dejiny Litvy#LitovskéLitevské veľkokniežatstvovelkoknížectví|Litevského velkoknížectví]].