Vilém II. z Pernštejna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 25:
Od roku [[1491]] začala Vilémova expanze do východních [[Čechy|Čech]], kde postupně získal [[Pardubice]], [[Kunětická hora (hrad)|Kunětickou horu]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Litice (hrad)|Litici]], [[Brandýs nad Labem]], [[Častolovice]], [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Rychmburk (hrad)|Rychmburk]], [[Lanškroun]], [[Holice]], [[Dašice]] a další statky. Měl v plánu si z [[Pardubice (zámek)|pardubického hradu]] vytvořit své reprezentační sídlo, aby měl blíže do Prahy, kam musel často dojíždět za výkonem svých funkcí. Původní hrad přestavěl v letech [[1492]] - [[1511]] na skvostný pozdně gotický opevněný zámek podle návodu [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]].
Podporoval řemesla, živnosti a obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Zakládal tehdy zvláště výnosné rybníky, kterých jen na pardubickém panství bylo přes 200. Na všech svých statcích byl k poddaným laskavý a spravedlivý, snižoval robotní břemena a všem poskytoval náboženskou svobodu. Jeho manželka Johanka z
Ze svých hospodářských výnosů se znažil zvelebovat panství a investoval do rozšiřování i oprav svého majetku. Ještě koncem 15. století opravoval hrad [[Zubštejn]], kam nechal převézt z Pernštejna polovinu houfnic a tarasnic. Stavební činnost pokračovala na jeho rodném hradě [[Pernštejn (hrad)|Pernštejně]], rozšířil i hrad [[Helfštejn]], který proměnil v důležitou pevnost. Také město [[Pardubice]], které plnily funkci reprezentačního předzámčí a také funkci obranou (přístup do zámku byl jedině přes město) silně opevnil a pomohl je měšťanům budovat. Vybavil je také základními městskými výsadami a cechovními artikulemi.<br />
| |||