Brukvovité: Porovnání verzí

}}</ref> Největším počtem druhů jsou v&nbsp;ČR zastoupeny rody [[řeřišnice]] (''Cardamine'', 11&nbsp;druhů), [[huseník]] (''Arabis'', 9&nbsp;druhů), [[trýzel]] (''Erysimum'', 8&nbsp;druhů), [[brukev]] (''Brassica'') a [[hulevník]] (''Sisymbrium'', obojí po 6&nbsp;druzích). V počtu od 2&nbsp;do 4&nbsp;druhů se v&nbsp;ČR vyskytují rody [[barborka (rod)|barborka]] (''Barbarea''), [[chudina (rod)|chudina]] (''Draba''), [[křez]] (''Diplotaxis''), [[kyčelnice]] (''Dentaria''), [[osívka]] (''Erophila''), [[penízek]] (''Thlaspi''), [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), [[rukev]] (''Rorippa''), [[ředkev]] (''Raphanus''), [[ředkevník]] (''Erucastrum''), [[řeřicha]] (''Lepidium''), [[řeřišničník]] (''Cardaminopsis''), [[tařice|tařinka]] (''Alyssum''), [[večernice (rod)|večernice]] (''Hesperis'') a [[vranožka]] (''Coronopus''). Oproti jiným čeledím je nápadný podíl rodů zastoupených jediným druhem: [[bělohořčice setá]] (''Leucosinapis alba''), [[boryt barvířský]] (''Isatis tinctoria''), [[česnáček lékařský]] (''Alliaria petiolata''), [[dvojštítek hladkoplodý]] (''Biscutella laevigata''), [[hořčice polní]] (''Sinapis arvensis''), [[hořinka východní]] (''Conringia orientalis''), [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thaliana''), [[katrán tatarský]] (''Crambe tataria''), [[kokoška pastuší tobolka]] (''Capsella bursa-pastoris''), [[křen selský]] (''Armoracia rusticana''), [[lnička drobnoplodá]] (''Camelina microcarpa''), [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''), [[nahoprutka písečná]] (''Teesdalia nudicaulis''), [[rukevníček syrský]] (''Euclidium syriacum''), [[rukevník východní]] (''Bunias orientalis''), [[řepinka latnatá]] (''Neslia paniculata''), [[řepovník vytrvalý]] (''Rapistrum perenne''), [[šedivka šedá]] (''Berteroa incana''), [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''), [[úhorník mnohodílný]] (''Descurainia sophia'') a [[vesnovka obecná]] (''Cardaria draba''). Další druhy jsou do ČR zřídka zavlékané, zejména ze Středomoří.<ref name="kv3">{{Citace monografie

V&nbsp;České republice je na seznamu chráněných rostlin, vydaném vyhláškou "[[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstva životního prostředí]] č.&nbsp;395/1992&nbsp;Sb. ve znění vyhl. č.&nbsp;175/2006&nbsp;Sb.", celkem 35&nbsp;druhů brukvovitých (mimo druhů vymřelých či nezvěstných). Jako [[stupeň ohrožení v Česku|'''kriticky ohrožené''']] (kategorie&nbsp;§1) jsou vedeny: [[huseník hajní]] (''Arabis nemorensis''), [[huseník sudetský]] (''Arabis sudetica''), [[brukev prodloužená]] (''Brassica elongata''), [[řeřišnice hořká Opizova]] (''Cardamine amara'' subsp. ''opizii''), [[řeřišnice malokvětá]] (''Cardamine parviflora''), [[řeřišnice rýtolistá]] (''Cardamine resedifolia''), [[řeřišničník skalní]] (''Cardaminopsis petraea''), [[hořinka východní]] (''Conringia orientalis''), [[chudina hajní]] (''Draba nemorosa''), [[trýzel rozkladitý]] (''Erysimum repandum'') a [[potočnice drobnolistá]] (''Nasturtium microphyllum''). '''Silně ohrožené'''&nbsp;(§2) jsou [[huseník ouškatý]] (''Arabis auriculata''), [[huseník chudokvětý]] (''Arabis pauciflora'', syn. ''A. brassica''), [[huseník převislý]] (''Arabis turrita''), [[řeřišnice bahenní]] (''Cardamine dentata''), [[vranožka šupinatá]] (''Coronopus squamatus''), [[katrán tatarský]] (''Crambe tataria''), [[chudina zední]] (''Draba muralis''), [[večernice lesní]] (''Hesperis sylvestris''), [[večernice smutná]] (''Hesperis tristis''), [[potočnice zkřížená]] (''Nasturtium'' × ''sterile''), [[hulevník východní]] (''Sisymbrium orientale''), [[nahoprutka písečná]] (''Teesdalia nudicaulis''). Jako '''ohrožené'''&nbsp;(§3) jsou vedeny [[tařice horská|tařinka horská Gmelinova]] (''Alyssum montanum subsp. gmelinii''), [[huseník střelovitý]] (''Arabis sagittata''), [[řeřišnice Matthioliho]] (''Cardamine matthioli''), [[řeřišnice trojlistá]] (''Cardamine trifolia''), [[kyčelnice žláznatá]] (''Dentaria glandulosa''), [[osívka kulatoplodá]] (''Erophila spathulata''), [[trýzel škardolistý]] (''Erysimum crepidifolium''), [[trýzel rozvětvený]] (''Erysimum diffusum''), [[trýzel vonný]] (''Erysimum odoratum''), [[potočnice lékařská]] (''Nasturtium officinale''), [[řepovník vytrvalý]] (''Rapistrum perenne'') a [[penízek horský]] (''Thlaspi montanum''). Tři druhy jsou vedeny jako vyhynulé: [[lnička tařicovitá]] (''Camelina alyssum''), [[hořinka rakouská]] (''Conringia austriaca''), [[povázka prorostlá]] (''Myagrum perfoliatum'') a jeden je nezvěstný: [[lnička setá]] (''Camelina sativa'').<ref name="cercer">{{Citace periodika

* [[katránička různolistá|katránička]] (''Calepina'')

* [[Povázkapovázka prorostlá|povázka]] (''Myagrum'')

* [[Rukevníčekrukevníček syrský|rukevníček]] (''Euclidium'')&nbsp;&nbsp;

* [[Řepinkařepinka latnatá|řepinka]] (''Neslia'')

* [[řeřuška alpská|řeřuška]] (''Hornungia'', syn. ''Pritzelago'')

* [[tařinkatařice]] (''Alyssum'')

* [[vápnička skalní|vápnička]] (''Kernera'')

Brukvovité jsou zdrojem významných [[potravina|potravin]] i [[koření|ochucovadel]] a mají nezastupitelnou roli v&nbsp;lidské stravě. Jako [[zelenina]] jsou pěstovány zejména různé kulturní odrůdy [[brukev zelná|brukve zelné]] (''Brassica oleracea''), jako je [[zelí]], [[kapusta]], [[růžičková kapusta]], [[kedluben]], [[květák]] a [[brokolice]], dále [[pekingské zelí]], [[tuřín]] a [[vodnice]] (odrůdy [[brukev řepák|brukve řepáku]], ''Brassica rapa'') a [[ředkev setá]] (''Raphanus sativus''). V&nbsp;[[Čína|Číně]] se dále jako zelenina pěstuje [[čínské zelí|brukev čínská]] (''Brassica alboglabra'') a v&nbsp;[[Etiopie|Etiopii]] [[brukev kýlnatá]] (''Brassica carinata''). Jako zelenina se používá ve světě též [[potočnice lékařská]] (''Nasturtium officinale'') a [[potočnice zkřížená]] (''N.'' × ''sterile'') a tyto druhy jsou ve vhodných oblastech i pěstovány. K&nbsp;přípravě salátů jsou používány klíčky [[řeřicha setá|řeřichy seté]] (''Lepidium sativum'') a listy [[roketa setá|rokety seté]] (''Eruca sativa''). V&nbsp;tropické Asii se jako zelenina používají nezralé šešule ředkví ''Raphanus caudatus'' a ''Raphanus indicus''.

[[Hořčice]] se vyrábí zejména ze semen [[hořčice setá|hořčice seté]] (''Sinapis alba''), dále z&nbsp;různých druhů [[brukev|brukve]], především [[brukev černá|brukve černé]] (černá hořčice) a [[brukev sítinovitá|brukve sítinovité]] (sareptská hořčice). Z&nbsp;dalších ochucovadel je to zejména [[křen selský]] (''Armoracia rusticana'') a [[wasabi]] (''Eutrema japonicum''). [[Brukev řepka]] (''Brassica napus'') se pěstuje pro semeno, z&nbsp;něhož se získává [[řepkový olej]]. [[Brukev řepák]] (''Brassica rapa'') byla pěstována v&nbsp;Číně a [[Indie|Indii]] jako [[olejniny|olejnina]] již v&nbsp;době min. před 2000 lety. V&nbsp;Asii je jako zdroj oleje pěstována též [[roketa setá]] (''Eruca sativa'') a v Etiopii [[brukev kýlnatá]] (''Brassica carinata''). Technický olej poskytuje [[katrán habešskýetiopský]] (''Crambe abyssinica'').<ref name="neoflo"/><ref name="judd"/><ref name="foodpl">{{Citace monografie

''[[Katránička různolistá|Calepina]]'',

''[[vápnička skalní|Kernera]]'',